Mladí očekávají vysoký plat a pohodovou práci

Scéna z čekárny u lékaře. Desetiletý chlapec se ptá při prohlížení časopisu matky: „Co je to karoserie?“ Podobné pocity mají někdy zaměstnavatelé, když se u nich čerství vysokoškoláci nebo absolventi odborných středních škol ucházejí o místo. S řadou věcí, které hýbou provozem v moderních firmách, se nikdy nesetkali.

„Co se týká skutečných znalostí absolventů, některé neodpovídají realitě. Je pravda, že absolventi jsou také mnohdy přesvědčeni, že titul z vysoké školy je sám o sobě důvodem pro vysoký plat,“ říká Eva Děkanová, manažerka marketingu logistické skupiny Geis. Nedá se to ale podle ní paušalizovat. Mají zkušenost i se školami, které naslouchají provozním firmám a jejichž studenti během praxí nebo při zpracování seminárních a diplomových prací rozvíjejí konkrétní znalosti.

S problémem nepotřebných znalostí se setkává podnikatel z Českomoravské vrchoviny Jiří Kabelka. Ve firmě vyrábějící robotické systémy narážejí na nedostatečně připravené studenty technických oborů. „Pokud takového člověka přijmeme, zařadíme ho nejdřív do speciálního kurzu,“ vysvětluje pro deník Metro Kabelka. Ten trvá půl roku, teprve potom jde nováček do provozu. „Akademický prostor je dost sterilní,“ krčí rameny majitel firmy.

Pod unijním průměrem 20 Tolik procent vysokoškolsky vzdělaných lidí je podle aktuálního zjištění Českého statistického úřadu u nás. Nejvíc vysokoškoláků (více než 18 procent) žije v hlavním městě a také v Jihomoravském kraji. Průměr Evropské unie je momentálně 26,4 procenta.

Výhrady ke školskému systému mají ale i sami studenti, kteří si odtrženost od praxe uvědomují. „Nemyslím si, že mě moje hotelová škola připravila na to, abych teď mohl jít pracovat nebo podnikat,“ uvedl letošní maturant Jan Oulehla na nedávném setkání studentů s rektorem Masarykovy univerzity a senátorem Janem Bekem. Mladík říká, že řadu věcí si musel během studia zjišťovat sám a že počítá s dalším „dovzděláním“, ale ne na univerzitě. „Kdybych šel na vysokou, nezískám tam do života to, co potřebuji,“ argumentuje Oulehla.

Kritiku mírně krotí Petr Kymlička z personální agentury BDO Advisory. „Často zjišťujeme, že práce není u absolventů, kteří se chystají do svého prvního zaměstnání, na první místě. Očekávají hlavně benefity nebo že budou v práci jezdit na koloběžce,“ komentuje očekávání vysokoškolských absolventů Kymlička. Smířlivější je ke kritice školství i Jiří Halbrštát, manažer náboru personální společnosti ManpowerGroup. „Absolventi se musí většinu věcí naučit. Každá firma má jiný typ podnikání, technologie se někdy mění výrazně i v průběhu roku,“ říká. Problémem absolventů je podle něj spíš neschopnost samostatného kritického myšlení. „Je naivní představa firem, že ze škol přijdou zcela připravení lidé na konkrétní pozice,“ dodává personalista.