Houbařská sezona je již pár měsíců tatam. To ale neznamená, že Pražané nemohou klidně i při cestě městskou hromadnou dopravou v těchto dnech narazit na nějakou tu houbu. Své o tom ví čtenář Richard Vacula, který dle svých slov nedávno učinil mykologický objev přímo v autobusu.
„Zasílám vám fotografie velice pěkného výpěstku mykologické sekce oddělení úklidu pražského dopravního podniku. Jel jsem tím busem deset minut a celou dobu jsem na to koukal, jestli to jsou opravdu houby,“ napsal čtenář Vacula, který neobvyklý objekt vyrůstající z vlhkého záhybu mezi sedačkou a stěnou objevil v autobusu linky 125 po dojezdu na konečnou na Skalce.
Na malé houbičky rostoucí v témže autobusu deník Metro upozornil také čtenář Rostislav Berka. „Všiml jsem si, že z lišty u sedačky roste trs hub. Dopravní podnik by se měl asi lépe starat o čistotu,“ dodává Berka.
Podle dopravního podniku jsou houby vyrůstající ve voze něčím, co není v pražské MHD v žádném případě přípustné. Jeho mluvčí Aneta Řehková uvedla, že autobus, kde houba vyrostla, byl proto stažen z tratě. „Následně bylo provedeno odstranění houby a umytí interiéru včetně vydezinfikování celého autobusu. Záhadou zůstává, jak se podhoubí do pravidelně čištěného autobusu dostalo a za jak dlouho houba vyroste. Pokud to nebyl něčí nevhodný akt,“ vysvětluje Řehková.
Interiér autobusů čistí pro dopravní podnik nasmlouvané úklidové firmy ručním mytím jedenkrát měsíčně. Tyče se čistí jednou za dva tři dny v rámci takzvaného denního úklidu. Pro vyčištění interiéru se používají dezinfekční prostředky s dobou účinnosti po dobu jednoho měsíce.
„V případě vyhlášení karantény se samozřejmě provádí celková dezinfekce dle potřeby. Za úklid autobusů ročně platíme zhruba patnáct milionů korun,“ dodává Řehková.
V četnosti úklidů si však autobusy příliš nezadají s metrem. Interiér souprav vagonů se totiž uklízí denně. Každý den se tu zametá či vytírá podlaha, suchým hadrem se také utírají madla a parapety oken. „Důkladné čištění zbylých částí interiéru speciálním saponátem Korteng, tedy skel, madel, bočních stěn a tak dále, probíhá v rámci revize N1, tedy každých devět tisíc najetých kilometrů. To časově odpovídá přibližně čtyřem týdnům,“ doplňuje Řehková.
Samostatnou kapitolou je úklid tramvají. Roční náklady na něj jen za loňský rok činily více než 31 a půl milionu korun. Uklízeči zde provádějí také takzvané pročištění interiéru ozonem. Tato technologie se používá k dezinfekci v potravinářském průmyslu a nemocničních prostorách, jako jsou třeba operační sály. Takto bylo v roce 2017 ošetřeno na 950 tramvají.
Strážce streamu
