„Zvažte prosím své síly a také způsob, kterým pomáháte,“ vzkazuje všem, kteří se do pomoci zapojili nebo se k tomu teprve chystají.
V čem vidíte úskalí?
Jsem nadšená z té vlny solidarity, která nastala. Je mi ale jasné, že ti, kteří sem přicházejí, se potřebují, a hlavně musí co nejrychleji zapojit do normálního života. Vím o tom, že někteří lidé hledají pro Ukrajince ubytování zdarma a také sociální podporu. Jenže do Česka přichází obrovské množství lidí a náš stát nebude schopen je uživit. K tomu navíc materiální a finanční pomoc musí směřovat na Ukrajinu, kde jsou lidé v přímém ohrožení života. U nás bychom se měli postarat o ty, kteří pracovat nemohou. Ostatní by si měli co nejrychleji najít práci a normálně fungovat.
Někteří Češi se teď snaží, aby se uprchlíci otřepali z nejhoršího, na chvíli zapomněli na válečná utrpení, na úmornou cestu k nám.
Samozřejmě, ale bohužel je válka, není čas provádět ukrajinské přátele po Praze, nakupovat s nimi a jezdit na výlety. Říkám lidem, ať zajistí nejdřív jejich nejnutnější potřeby. Zábavu si mohou užít později.
Vitalie Dalecká
Máte konkrétní návod, v jakém směru pomáhat a jak?
Vzniklo centrální místo pomahejukrajine.cz, kde může každý nabídnout svou pomoc. Lidé nabízejí například ubytování u sebe doma, hledají pro uprchlíky nějaké nouzové bydlení, například městské bydlení, ubytování přes neziskovky. Mělo by to být ale na co nejkratší dobu, aby se tyto prostory uvolnily pro další uprchlíky. Hodně užitečné je pořízení české SIM karty do mobilu. Lidé většinou utíkají s jedním zavazadlem, takže potřebují náhradní oblečení. Pro toto skvěle fungují místa, kde se nabízí materiální pomoc, včetně hygienických potřeb. Také lze hledat na sociálních sítích, kde lidé nabízejí věci pro uprchlíky.
Příchozí si musí vyřídit řadu oficialit, vyplnit dokumenty pro zdravotní pojištění, pro úřad práce.
S tím pomohou z velké části už v asistenčních centrech. Jste-li Ukrajinec, který v Česku už delší dobu žije a pracuje, a přijeli sem vaši známí nebo rodina a musí si vyřídit úřední záležitosti, je dobré je směrovat do těch center, která nejsou přeplněná a kde nemusí čekat i dny nebo desítky hodin. Nebo je do takového centra dovést buď brzy ráno, nebo večer.
Řada uprchlíků se v centrech vyptává právě na práci. Slyšíte od nich, že nechtějí nikomu viset na krku, nechtějí nás vyjídat. Ale samotné odhodlání jim práci hned nepřinese.
Pokud jim chcete pomoci, je dobré s nimi zajet na příslušný úřad práce, nejlépe tam předem zavolat a domluvit schůzku na konkrétní čas. Pokud mají představu, co by chtěli nebo mohou dělat, zkuste je zkontaktovat se zaměstnavatelem.
O bydlení jste už mluvila. To bude asi nejpalčivější moment. Aby byli schopni bydlení financovat.
Důležité je hledat ubytování dlouhodobé, přizpůsobit ho také finančním možnostem. Aby nebyli odkázáni na pomoc druhých. S financemi souvisí i zřízení účtu u některé z bank v Česku. Také v tom jim můžeme my všichni usnadnit začátek. Každá pomoc pomůže. Užitečné je sdílet všechny praktické zkušenosti na sociálních sítích, každý nový poznatek je k nezaplacení, dělám to stejně, podmínky se rychle mění, každá rada je cenná.
Rychle zapadnout do každodenního života, „splynout“ s prostředím. To je pravděpodobně nejlepší cesta, ne?
Jistě. Pomozte jim najít jazykové kurzy, pro děti kroužky a jiné zájmové aktivity, taky školu. Motivujte ukrajinské přátele k samostatnosti a nezávislosti. Čím rychleji se stanou produktivními spoluobčany, tím víc, jak už jsem zdůraznila, můžeme pomáhat přímo na Ukrajině. Věřte tomu, že většina z nich se velice rychle zorientuje v našem prostředí.
