Na zvířátkách neškudlíme, na pořízení psa se i zadlužíme

„Není to klasické řeznictví, legislativa neumožňuje prodávat maso stejným způsobem jako pro lidi, proto máme všechno mražené,“ říká vedoucí prodejny na Smíchově Aneta Justychová. Maso, které lze pořídit v balíčcích od jednoho kilogramu až po deset kilo, je ale speciálně určené pro psy, aby pokrylo jejich potřebu. „Je třeba předem namleté i s kostmi, které mají pozitivní vliv na snížení zubního kamene, je v tom současně svalovina a vnitřnosti,“ vysvětluje Justychová. Za pár týdnů si sem cestu našla už řada pravidelných zákazníků. Pro čivavu stačí malý balíček na týden, pro pasteveckého psa kilo na den.

Že nejsou výdaje na domácí zvířectvo malé, dokazuje průzkum agentury Nielsen Admosphere. V průměru vydáme jenom za psy (ty má asi čtyřicet procent českých domácností) téměř šestnáct tisíc korun ročně. Pro srovnání: průměrné alimenty na dítě se v Česku pohybují (podle krajů) od 1700 do 3000 korun. Průměrná částka, kterou utrácíme při pořízení psa, se pohybuje kolem šesti a půl tisíce. Přitom jsme ochotni si na psa i vypůjčit. „Každoročně si na pořízení psa vezmou půjčku desetitisíce lidí v Česku,“ potvrzuje generální ředitel Profi Creditu Pavel Klema.

Mezi nejdražší položky při starosti o zvířata patří nákup krmiva. Ročně se tato částka, alespoň u psů, blíží deseti tisícům korun. Za doplňkové pamlsky, hračky a oblečky pro hafany dáme více než dva a půl tisíce korun. „Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že krmení masem vyjde levněji, než když kupujete prémiové granule,“ vysvětluje Aneta Justychová z psího řeznictví. Kdysi dávala za granule měsíčně asi sedmnáct set korun, za maso teď utrácí o sedm set korun měsíčně méně.

Pokud se Češi snaží ušetřit, dělají to hlavně u některých medikamentů pro zvířata, které jsou podobné jako pro lidi. „Beru na srdce stejné prášky, jaké veterinář předepsal mému psovi,“ říká paní Milena z Jihlavy. Za léky od veterináře ale musí platit. „Dávám proto své prášky i psovi,“ přiznává jihlavská důchodkyně.