Nejen Cibulka. Deník Metro připomíná další známé squaty a jejich ne vždy růžové konce

Po sametové revoluci patří squaty k hlavnímu městu stejně pevně jako Karlův most či Hrad. Po tom, jaký osud potkal opuštěné usedlosti, pátral deník Metro. O novinkách kolem usedlosti Cibulka čtěte zde.

Šatovka, Praha 6
Bývalá bašta squaterů Šatovka v Šáreckém údolí má za sebou bohatou historii. V polovině dvacátého století například sloužila jako bytový dům, již deset let je nicméně prázdná a čeká se, co s ní bude. Několikrát ji obsadili i squateři. Nejznámější je tři roky starý případ – desítka lidí vylezla na střechu a odmítala odejít. Po několika dnech však slezli dolů a zadržela je policie. Nyní má Šatovka další problém. Praha 6 zde chce zřídit centrum pro seniory. Brání jí v tom však složité vlastnické vztahy.

„Stavbu centra pro seniory Šatovka zatím blokuje nesoulad s územním plánem. Věříme, že se to změní během letošního roku. Odbor pro územní rozvoj hlavního města již změnu plánu schválil a nyní se čeká na zastupitelstvo hlavního města, jehož rozhodnutí v této věci by mělo přijít do poloviny letošního roku. V případě kladného stanoviska také ze strany pražského zastupitelstva by změna v rámci takzvaného zkráceného řízení měla být formálně ukončena ještě letos. Poté lze zahájit projektování stavby,“ říká pro deník Metro mluvčí Prahy 6 mluvčí Jiří Hannich.

Část pozemků, které chce Praha 6 zastavět, totiž leží na pozemcích, jež jsou podle spolku Šárecké údolí v přírodním parku. Aby mohla šestá městská část postavit komunitní centrum pro seniory, muselo dojít ke zmiňované změně územního plánu. „Kolem usedlosti by měly vzniknout čtyři domy s malometrážními byty pro seniory, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci, ale jsou v dobrém zdravotním stavu, jenž nevyžaduje komplexní péči. V historické budově Šatovky budou vybudovány administrativní a komunitní prostory a vzniknout by zde měly i bufet nebo kavárna,“ dodává pro Metro Hannich.

Vila Milada, Praha 8
Ještě donedávna se zdálo, že je vila Milada v Praze 8 zakletá. Před mnoha lety byla určena k demolici, léta ji pak obývali squateři. V lednu letošního roku však došlo ke zvratu. Zchátralou prvorepublikovou stavbu a také nedalekou vilu Miluška odkoupila od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karlova univerzita. Zaplatila za ni 57 milionů korun. Na místě bývalého squatu tak budou brzy zřízeny učebny a koleje pro studenty. „Počítáme s vybudováním dalších prostor pro výuku, ubytování, sport a relaxaci,“ uváděl v loňském roce rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Vila Milada byla opuštěna v roce 1988. O deset let později se sem nastěhovali squateři. Policie a správce domu se několikrát pokoušeli objekt vyklidit, velkou akci podnikli v říjnu 1998, kdy se na podporu „obyvatel domu“ demonstrovalo v centru města. Koncem června 2009 nechal správce objektu vilu vyklidit. Univerzita se bývalý squat snažila získat několikrát. Prozatím je rovněž otázkou, zda univerzita vily zbourá, nebo zrekonstruuje. Jejich stav je údajně horší, než se myslelo.

Klinika, Praha 3
Bývalá plicní klinika na Žižkově je patrně nejznámějším bývalým sídlem squaterů v tuzemsku. Budova neplnila svůj původní účel od roku 2009, a tak se sem v roce 2014 bez povolení nastěhovali aktivisté. Následně vzniklo Autonomní sociální centrum Klinika, kde se konaly kulturní akce a komunitní setkání. Po nátlaku úřadů uzavřeli zakladatelé Kliniky v roce 2015 dočasnou smlouvu o výpůjčce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ta jim umožňovala v budově setrvat rok. V mezičase přešlo vlastnictví obsazené budovy do rukou Správy železnic, která žádala po uplynutí lhůty její okamžité vyklizení. Po řadě výzev začali exekutorští úředníci v lednu 2019 s vyklízením. Někteří aktivisté i přesto zůstali na střeše a opustili budovu až několik dní poté.

O pronájem bývalé plicní kliniky v Praze 3 není nicméně příliš velký zájem. A to ani přesto, že byla minulý měsíc ukončena dvouletá rekonstrukce budovy za necelých 80 milionů korun. Správa železnic prozatím vyhradila první patro pro své úředníky. Zbytek budovy nabízí za několikrát sníženou cenu nájemného.

Ladronka, Praha 6
Šestá městská část měla na svém území ne jeden, ale hned dva slavné squaty. Budova usedlosti Ladronka byla prohlášena v roce 1964 kulturní památkou, přesto areál chátral a v roce 1993 ho obsadili squateři. Šlo o anarchistické aktivisty, kteří se zde rozhodli vybudovat autonomní kulturně sociální centrum. Poté zde fungovalo Centrum nekomerční kultury zaměřené na prezentaci projektů alternativní a okrajové subkulturní scény, a to až do 9. listopadu 2000 – ve své době bylo proslavené i mezi nezávislou subkulturou v Evropě. V roce 2000 byli squateři vystěhováni a Ladronka zůstala znovu prázdná a ve špatném stavu.

Obrat nastal až v roce 2002, kdy Praha 6 ve spolupráci s hlavním městem zahájila rekonstrukci celé usedlosti i přilehlého parku. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2005. Jako jeden z mála dřívějších squatů tak Ladronka nakonec rovněž našla smysluplné využití. Stala se z ní restaurace a v okolí vznikl v současnosti již vyhlášený rekreační areál. V roce 2006 získala opravená Ladronka titul Stavba roku.

Ostatní
Prázdných usedlostí a významných domů, které v minulosti obývali squateři, je v hlavním městě ještě velké množství.

Těch opravených je naštěstí habaděj. Nejvíce bývalých zemědělských usedlostí se dochovalo v Praze 5, a to na Smíchově a v Košířích. Opravena je například Bulovka, Cihlářka, Dolní a Horní Palata, Klamovka, Portheimka, Malvazinka, Pernikářka, Šalamounka nebo Santoška.

Rekonstrukce se dočkal také Viniční dům v Modřanech nebo Zemanka. Zchátralý je branický Dominikánský dvůr Prahy 4, barokní architektonická památka, kde měl být dříve pivovar.

Troufli si do centra Se squatery má Praha své „zkušenosti“. Zdaleka se totiž nezaměřují jen na chátrající osamocené vily či usedlosti. Několikrát o sobě dali vědět také v centru metropole. Například na konci srpna roku 2013 squateři obsadili osm chátrajících domů, ve kterých pod názvem Vzpomínky na budoucnost pořádali různé kulturní akce. Chtěli tak připomenout zřejmě nejznámější squat Ladronka a současně kritizovali bytovou politiku. Squateři tehdy obsadili budovy v ulici Křižíkově, Křesomyslově, na Pohořelci, v Přístavní, Rytířské, Washingtonově, Dukelských hrdinů a také vyšehradské nádraží. Dalším terčem squaterů v samém srdci Prahy byly v červnu roku 2017 dvě budovy na rohu ulic Hybernská a Senovážná. Majitelem jednoho objektu byl stát, druhý vlastnil magistrát. „Nezvaní nájemníci“ vyvěsili z oken transparenty, například s nápisem Město pro lidi, ne pro zisk a provolávali hesla jako Bydlení je právo. Z oken vystřelili několik rachejtlí. Policisté proti nim zasáhli, 27 squaterů vyvedli a převezli na služebnu. Zhruba deset až patnáct jich však zůstalo na střeše, kterou opustili až druhý den brzy ráno.