Nejstarší stanice pražského metra má výročí. Víte, která byla první?

Přeplněná metropole, kde tramvaje už nestíhaly nápor cestujících, podzemní dráhu potřebovala. V šedesátých letech se ještě plánoval přesun tramvají pod zem, pak tehdejší vládní a stranické orgány rozhodly, že se v ­podzemí metropole objeví sovětské metro.

Rozestavěná stanice se však už nepředělávala, a proto je na Hlavním nádraží netypické boční uspořádání nástupišť, jež připomíná tramvajovou zastávku. Důvod je jednoduchý: vozy podpovrchové tramvaje měly mít dveře na pravé straně podobně jako ty běžné, zatímco u vozů metra lze vystupovat na obě strany.

Historie pražského metra Se vznikem stanice u nádraží se počítalo od nejstarších plánů. Nápad na podzemní dráhu poprvé přednesl majitel pražského železářství Ladislav Rott v ­roce 1898. Dva roky poté, co začala jezdit v Budapešti. Vedení trasy podzemní dráhy kolem nejdůležitějšího pražského železničního uzlu se objevovalo už v plánech z meziválečného období. Po válce byla dopravní situace v centru metropole neúnosná a další odkládání jejího řešení nebylo možné. V červnu 1965 vláda nakonec schválila realizaci projektu pražské podzemní dráhy.

Stavba metra a nad ním vedoucí magistrály navždy změnila podobu i vlakového nádraží nad stanicí. Vznikla zde nová odbavovací hala.

Vedle netradičního řešení nástupišť, jež často komplikuje přestupy lidem, kteří si v­metru spletou směr, se Hlavní nádraží vyznačuje ještě jednou zvláštností. Tunel mezi touto stanicí a Muzeem je vůbec nejkratším úsekem pražské podzemky – měří jen 425 metrů.

Stopy po původních plánech nese i druhá stanice, která počítala s podzemkou. Stanice Muzeum se začala stavět jen dva měsíce po Hlavním nádraží, v květnu 1967. Ta je neobvykle prostorná, projektanti totiž navrhli, že na Muzeu budou čtyři koleje pro dvě trasy, mezi kterými se mělo přestupovat přes vyvýšené patro.

Do provozu se stanice Hlavní nádraží dostala po sedmi letech od zahájení stavby, v květnu 1974. Mohla ale vzniknout už mnohem dřív. Počítal s ní už projekt M Konsorcia stavebních firem z roku 1941. „Tento návrh už nebyl pouhou studií, ale jednoznačně nejlépe připraveným projektem na řešení dopravy v Praze, s řádnou projekční přípravou,“ potvrzuje šéf archivu dopravního podniku Pavel Fojtík.

Stanice má i další primát. 21. prosince 1992 se stala první bezbariérově přístupnou stanici metra. Ve směru k Muzeu byl dán do užívání první osobní výtah. V opačném směru přibyl výtah 18. června 1993.

Je možné, že se stavbaři ještě vrátí. Plány na trasu D počítají s tím, že by její pokračování mělo vést právě přes Hlavní nádraží a zde by mohl vzniknout nový přestupní terminál.