„První problém v chovu tohoto motýla se odvíjí od faktu, že dospělí jedinci tohoto druhu žijí jen velmi krátce. A proto lze mluvit o štěstí, když se vylíhne samec a samice ve stejnou dobu, neboť se páří okamžitě po ztuhnutí křídel. Čerstvě vylíhnutá samička se už páří s jedním ze samečků. Ze 150 housenek, které jsme měli, se již 135 zakuklilo. Některé ještě ne, ale předpokládám, že k tomu dojde v nejbližších dnech. Aktuálně tedy mohou návštěvníci vidět téměř celý vývoj motýla od housenky, kokonu až po samotného jedince. Čtyři samečky a jednu samičku je možné obdivovat ve vitríně, jeden se prohání po skleníku,“ popisuje Eva Smržová, odborná náměstkyně trojské botanické zahrady.
První motýly očekávala botanická zahrada podle odborné literatury až koncem srpna. Attacus atlas si však pospíšil. První samec se z kokonu vylíhl už v noci z 12. na 13. července.
„Celý jejich vývoj byl podle našeho pozorování urychlený. Nejdříve jsme dali vajíčka do plastových krabiček vyložených papírovými utěrkami, které jsme nepatrně vlhčili. Ze začátku jsme housenky krmili listy ptačího zobu. Ty rychle rostly, a proto jsme postupně přešli na krmení listy vrby a šeříku. Překvapilo mě, že housenky téměř neuhynuly a vyvíjely se rychle. První housenka začala spřádat zámotek přímo na skle vitríny. Začala ráno a kokon dokončila asi po osmi hodinách. Mohlo to trvat i déle, ale vlákna byla tak hustá, že nebylo nic vidět,“ říká Smržová.
