První vážné potíže se u Jany ohlásily náhle ve čtyřiceti letech – prodělala infarkt. Následně byla opakovaně hospitalizována na klinice a trvalo několik let, než se její stav stabilizoval. Ve 47 letech bohužel prodělala druhý infarkt.
Železo rovnou do žíly
„S postižením srdce jsem se ale naučila žít. Poslouchám své tělo a vím, co si mohu a nemohu dovolit. Jakmile jsem se dostala z nejhoršího, začala jsem znovu pracovat a snažím se žít a myslet pozitivně,“ popisuje Jana problémy. Letos se ale potíže vrátily. Kardiologové hledali příčinu, nakonec byla překvapivá. Výrazně zhoršená hladinu zásobního železa. „Můj ošetřující lékař mi rovnou nasadil léčbu ve formě infuze, během pobytu v nemocnici jsem dostala potřebnou dávku železa rovnou do žíly a účinek se k mému překvapení dostavil velmi rychle,“ říká pacientka.
Srdečních selhání přibývá desetitisíce ročně
Bušení srdce, nemožnost popadnout dech, slabost, obrovská únava, zhoršení stávající choroby – to jsou příznaky nedostatku zásobního železa v krvi, kterým trpí téměř polovina lidí se srdečním selháním. V Česku momentálně trpí srdečním selháním přes 280 tisíc lidí, každý rok přibývá dalších 60 tisíc. „Lidské tělo má v sobě tři až čtyři gramy železa, které je zásadní pro fungování celé řady dějů v lidském těle,“ vysvětluje Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. U lidí, kde srdce nefunguje, jak má, a selhává, je nedostatek železa obzvlášť nebezpečný – srdeční sval nemá dostatečně silné kontrakce, v případě sebemenší námahy nemá tělo kde brát, dochází k přetížení životně důležitého svalu a selhání zrychluje.
Zdraví si mohou chybějící zásobu doplnit snadno
Dodávání železa je tak důležité pro ovlivnění průběhu a prognózy onemocnění, dodání zásobního železa lidem se srdečním selháním nově doporučuje i Evropská kardiologická společnost.
U zdravých lidí bez srdečních komplikací je v případě úbytku železa v těle jeho doplnění snadné. Mohou ho dohnat třeba krvavým steakem, tofu nebo také hořkou čokoládou. Ale lidem s nemocným srdcem je často třeba dodat železo přímo do krevního oběhu. Z potravin ani z doplňků stravy jej totiž dostatečně nevstřebají.
Srdeční Česko
|
Tablety, nebo infuze?
Dobrou zkušenost s přímým dodáním železa do organismu má čtyřiasedmdesátiletá Helena. Její případ je podobný tomu, čím si procházela o zhruba dvacet let mladší Jana. S tím rozdílem, že neprodělala infarkty, ale od mládí ji trápila arytmie. Lékařům se ji dařilo držet v rozumných mezích, před pár lety se ale dostavily nevolnosti, dušnost, mdloby.
V Centru srdečního selhání v pražské Všeobecné fakultní nemocnici zjistili po rozboru krve, že má v těle málo železa. Dostala na výběr, buď dlouhodobou terapii pomocí léků, nebo jednorázovou infuzi. „Vybrala jsem si to druhé. Únava zmizela po týdnu, schody už zase nejsou problém a z kontroly asi po měsíci vyplynulo, že se hodnoty železa srovnaly. Další léčba zatím není potřeba,“ uzavírá paní Helena.
