Šedesátiletý Miloslav pracoval roky ve Skotsku. Když se začal zadýchávat, když přicházely nesnesitelné záchvaty kašle a dušnosti, šel na vyšetření. „Jednou z možných diagnóz byla právě fibróza,“ vzpomíná pacient, který se kvůli úspěšnějšímu léčení raději vrátil definitivně z Velké Británie domů.
O co v nemoci jde? Člověku se postupně zarůstají plicní sklípky, plíce celkově tuhnou, „zkamení“. Postižený se dostane do fáze, kdy se mu nedostává vzduchu a má pocit, že se topí. Přes nedostatky a kritiku, se kterou se české zdravotnictví setkává, je Miloslav mnohem smířlivější. Na vyšetření na tomografu, které mohlo diagnózu potvrdit, by totiž čekal na britských ostrovech osm měsíců, u nás to byla záležitost dnů. Zdržení v léčbě v Británii způsobilo, že dnes je jeho choroba v horším stavu, než kdyby léčba začala mnohem dříve. Navíc mu chtěl tamní doktor předepsat kortikoidy. Ty mají řadu vedlejších účinků a v jeho případě by spíš znamenaly rozsudek smrti. Včasným zachycením a rychlou léčbou sice nelze nevyléčitelnou nemoc vyléčit, ale aspoň výrazně zpomalit. Miloslav říká, že jinak by dnes byl jako lehce nadprůměrný zdravý člověk.
Nemoc stárnutí2590
60
62
|
Ale ani po návratu do Česka nebylo podle Miloslava vše okamžitě ideální. „V nemocnici, kam jsem po příletu domů dorazil, mi neřekli, že nemoc postupuje rychle a s léčením musím začít co nejdříve,“ vzpomíná pacient. Bez léčby žije nemocný nanejvýš tři roky.
Péče lékařů ve specializovaném centru v pražské Thomayerově nemocnici, kam se nakonec propracoval, postup jeho onemocnění znatelně zarazila. „Je to poměrně vzácná choroba, praktický lékař se s ní setkává raritně,“ vysvětluje Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Proto je podle něho nesmírně důležité, aby doktoři o této nemoci věděli co nejvíc.
Idiopatická plicní fibróza (IPF) je podle Martiny Vašákové, primářky Pneumologického centra 1. Lékařské fakulty Univerzity Praha a Thomayerovy nemocnice, jasně rozeznatelná. „Při poslechu plic je slyšet zvuk připomínající rozepínání suchého zipu nebo chůzi po zmrzlém sněhu,“ popisuje znaky nemoci primářka Vašáková.
Česká pneumologická a ftizeologická společnost před pár lety založila evropský registr IPF. Záchyt vzácného onemocnění je v Česku nejlepší. Zhruba polovina evidovaných z tohoto registru je od nás. „Není to proto, že by jich u nás bylo víc než v jiných zemích, ale proto, že je lépe vyhledáváme,“ podotýká Vašáková.