Praha? Aha!
Jednu dobu jsem z chodníků i mezi regály velkých obchodů, ale i z nákupních košíků a vozíků sbíral ztracené či zapomenuté lístečky s nákupními položkami. Vzpomínám si, že jsem kdysi také nakupoval dle seznamu, který mi žena vyspala. Jednu dobu jsem si pak nadiktované položky přepsal na nový lístek podle toho, jak jsou v daném hypermarketu řazené regály a jednotlivé druhy zboží. Abych nepobíhal zmateně z jednoho konce obchodu na druhý podle toho, co mám zrovna v pořadí.
Občas nakukuji lidem v obchodech, kteří právě drží takový nákupní itinerář v ruce, co jejich domácnost potřebuje. I na těch poztrácených pokynech k nákupu nejčastěji figurují položky jako brambory, chleba a máslo. Ale neschází samozřejmě ani cukr, i když takové máslo a cukr se teď nakupuje spíše podle akčních pobídek v letácích, než podle potřeby.
Zajímavé je, na co všechno si lidé seznam sepisují. Miniaturní odtržky papíru, někdy s úředními záznamy a firemními údaji, to když použili nějakou pracovní písemnost. Většinou ale mají papírky velikost, aby se vešly do peněženky, případně do kapsy. Už jsem ale natrefil i na pána, který měl seznam v mobilu v excelové tabulce… Jistě, moderní doba přinesla nejen tato vylepšení. V internetech si můžete stáhnout praktické aplikace, kam si požadavky sepíšete, namísto abyste muchlali v dlani papírek. Nemá to ale potřebný půvab.
Někdy podle nich nakupují muži, kteří byli vysláni zásobit rodinu. Jindy si seznam píší ženy, aby jim nic neuteklo. Všimněte si, že pánské seznamy jsou většinou delší, než ty, co si píší ženy. Ty sice sesumarizují vše do domácnosti potřebné, ale ve vozíku toho nakonec skončí dvojnásobek. Muži koupí to, co si napíšou. Málokdy tam ale pánové zapisují pivo a další alkohol. Ten se jaksi nakupuje intuitivně a nepatří k položkám, na které by člověk zapomínal. Výjimkou jsou oslavy – NEZAPOMEŇ NA ŠAMPÁŇO!
Škoda, že jsem si lístečky neschovával. Psycholog, sociolog i psychiatr by z nich jistě vyčetli leccos o osobnostech nakupujících i jejich partnerů. Ze seznamu spolehlivě vyčtete životní styl (“zdravé“ a „nezdravé“ potraviny). Vytušíte, kolik má domácnost členů, co papají děti, jak jsou velké (plíny, pudry, mastičky na prdýlky). Historik by si je zase ukládal coby otisk doby.
Říkám si, že všechny tyhle papírky o nás vypovídají víc, než životopisy, které rozesíláme při hledání práce, nebo víc, než leckteré memoáry, kterých jsou plné regály knihkupectví…
