Premiérová linka vedla z Malostranského náměstí vzhůru Nerudovou ulicí kolem Pražského hradu na Pohořelec, kde kvůli velkému převýšení nemohla být zavedena tramvajová doprava. Trasa byla dlouhá 1,6 kilometru, měla devět zastávek a stejně jako elektrické tramvaje ji provozovaly Elektrické podniky královského hlavního města Prahy. V intervalu 15 minut na ní jezdily čtyři autobusy - český Laurin a Klement, italský Fiat, francouzský Aries a německý Gaganeau.
Autobusy občas vůbec nevyjely. Kvůli technice
Od května 1909 byla trasa linky prodloužena přes Karlův most až na Křižovnické náměstí. Vozy byly velmi poruchové a například počátkem září 1909 se nepodařilo vypravit ani jediný autobus. Kvůli technickým závadám docházelo i k nehodám, které jen náhodou neměly tragické následky. Například 26. května 1908 se přetrhl hnací řetěz autobusu Fiat. Řidič sice autobus zabrzdil, avšak zatímco šel telefonovat do dílen, autobus se samovolně rozjel a narazil do zdi kláštera.
Poslední nehoda se stala 17. listopadu 1909. Autobusu Gaggenau při jízdě Nerudovou ulicí dolů praskl jeden hnací řetěz a vůz se nekontrolovaně rozjel. Řidiči Josefu Vaiglovi se podařilo brzděním koly o obrubníky alespoň udržet stálou rychlost a zastavit asi 50 metrů pod Thunovským palácem. Během této jízdy nedošlo k žádné škodě ani zrnění, ale po o této nehodě byl provoz celé linky okamžitě zrušen. Všechny čtyři vozy pak byly přebudovány na jiné účely.
Autobusovou linku nahradila v roce 1910 tramvajová trať z Klárova, přes Chotkovou silnicí až nad Pražský hrad. Autobusy se do ulic hlavního města vrátily až v červnu 1925.