„Kdysi se linky autobusů číslovaly podle návazných tramvají, například na tramvaj 17 navazovala v Braníku linka 117, na linku 12 v Troji navazovala linka 112 a podobně. Spolu s nárůstem počtu linek však tento systém logicky přestal fungovat,“ říká pro deník Metro Drápal a doplňuje, že podobná situace jako v případě trojice sesterských autobusových linek mezi Prahou 9 a 10 vzniká jen čas od času.
„Je to spíše o náhodě a o aktuální dostupnosti volných čísel. Někdy se také při obsazování volných čísel vychází z tradice, kdy se obsazují přednostně čísla, která v dané oblasti už někdy jezdila,“ dodává Drápal.
Přísnými pravidly se v případě tramvají a autobusů v hlavním městě řídí jen rozdělení podle typu jednotlivých linek. Denní tramvaje jsou tak vždy označovány čísly od 1 do 48, noční spoje od 90 do 99. Autobusy lze rovněž na první pohled rozlišit. Denní městské linky vždy označují čísla od 100 do 250, příměstské pak 300 až 420. Svou číselnou řadu mají přidělenu i mimopražské linky – od 741 do 750. Školní linky mají označení od 251 do 280. Některá čísla má dopravní podnik „schovaná“ do rezervy, kdyby byly potřeba spoje navíc. U tramvají jsou to spoje od 50 do 58.
Bus 216? Tak to jedu za 2 koruny
|
Kde se lze naopak v číslování jednotlivých linek snadno zorientovat (či je dokonce předem odhadnout), je systém na pražské železnici. Jednotlivé linky jsou totiž očíslovány postupně od S1 až po S9 podle světových stran, na které vyjíždějí proti směru hodinových ručiček. „Je to dělané podobně jako systém označování dálnic z Prahy, akorát v obráceném směru. Linky spojující tyto základní mají dvojmístná čísla odvozená od základních linek, které spojují. Například linka S49 tedy spojuje linky S4 a S9,“ vysvětluje pro Metro Drápal.
Podíváme-li se hlouběji do historie, zjistíme, že se dříve tramvaje, podobně jako linky metra, rozlišovaly podle barev. Systém různobarevných svítilen s terčíky, který zavedli soukromí dopravci na svých koněspřežných tramvajích již koncem devatenáctého století, následně převzaly Elektrické podniky hlavního města, předchůdce dnešního dopravního podniku. Režim barev se však s přibývajícím počtem linek stával stále nepřehlednější, proto se v roce 1907 odborníci rozhodli pro změnu barev za čísla. První tramvaj nesla číslo 5. Žádný zvláštní význam toto označení nemělo.
Vyššího smyslu v označování jednotlivých spojů se Pražané nevzdávají. Někteří jsou například přesvědčeni, že opakované rušení a znovunasazování tramvaje číslo 13 (nyní jezdí jako sólovůz z náměstí Bratří Synků na Černokosteleckou) bylo způsobováno pověrčivostí dopravního podniku. Nová linka 156, jež má brzy pendlovat mezi novým Centrem Stromovka v Praze 7 a metrem Vltavská, má svým číslem odkazovat na pražské strážníky.
