„Po sedmi letech práce pro město, třech letech jako ředitele IPR a čtyř ve vedení města, vnímám, že mám ještě městu, které miluju, co dát. Vize pro Prahu se nám totiž rodí právě ze zkušeností s tím, jak město funguje. Z toho vznikají nápady, jak to zlepšovat,“ říká v rozhovoru pro deník Metro Hlaváček.
Jak byste si představoval povolební uspořádání na magistrátu? Byl byste pro zopakování současného koaličního formátu?
Jsem společně se Starosty v politickém středu, který se v Praze překvapivě významně uvolnil. Proto se domnívám, že máme silný koaliční potenciál. Určitě mi bude osobně záležet na tom, aby Praha nesměřovala do nějakého extrému. Pak už je to jen o programu a lidech. Dnes je v radě několik skvělých a kompetentních lidí, se kterými bych si dokázal spolupráci nadále představit.
V současné koalici působíte na postu 1. náměstka pro územní rozvoj a plánování. Co vás například mrzí, že se nepovedlo?
Neúspěšní jsme bohužel zatím byli hlavně ve snaze změnit ten systém, ve kterém se musíme my, co pracujeme na rozvoji měst, pohybovat. Ten je daný stavebním zákonem a pravidly ze strany státu. Kvůli snaze do toho městům hodně mluvit, ale taky jim přerozdělovat peníze máme na rozdíl od zahraničních měst jen velmi omezené možnosti. A nevypadá to, že by to s připravovanou novelou současné vlády bylo lepší. A taky jsem neuspěl v boji za vyšší stavby v Praze.
Co tedy naopak pokládáte za větší úspěch?
Povedlo se toho hodně. Metropolitní plán, tedy nový územní plán pro Prahu, jsme vylepšili, víc například chráníme zeleň na sídlištích, a dotáhli ho do poslední fáze před schválením. Také jsme dohodli a uvedli jsme v praxi v rámci celého města nová pravidla pro developery, tedy příspěvky investorů na veřejnou vybavenost. V rozvoji Prahy se mi podařilo nastolit rovinu a fér prostředí, z kterého všichni těží. V neposlední řadě jsme vytvořili Pražskou developerskou společnost (PDS), která patří městu a jejímž úkolem je budovat dostupné bydlení. K dnešku máme šest tisíc bytů.
Také si vykazujete jako úspěch odblokování brownfieldů pro vznik nových čtvrtí.
Ano. Smíchov se už staví, Žižkov je „na spadnutí“, Bubny-Zátory půjdou chvíli nato. Dohromady to jsou desetitisíce bytů, které mají šanci zahýbat s cenami bydlení. Skvělá věc se nám povedla taky v Praze 8, kdy jsme za město zachránili zkrachovalý projekt nové radnice městské části, anyní to vypadá, že tam bude sídlo evropské vesmírné agentury EUSPA.
Diskutovaným projektem je také Vltavská filharmonie. Jaká je vize pro tuto ambiciózní stavbu? V minulosti jste se vyjadřoval ve smyslu, že jde o obzvláště náročný projekt. Proč tomu tak je?
To je moje srdcová záležitost, protože bez kultury a nových symbolů má každý národ tendenci zakrnět. Už v následujících týdnech budeme vybírat vítěze mezinárodní architektonické soutěže. Mimochodem mezi některými zahraničními architekty bývá tato soutěž označována jako evropská architektonická událost letošního roku. Vltavská filharmonie bude Národní divadlo dvacátého prvního století. Definujeme tím svůj vztah k celému světu. Hudba je přitom náš nejlepší kulturní vývozní artikl. Už se těším, až uvidím, jak se bude stavět. Což je taky jeden z důvodů, proč chci pokračovat ve své práci.
Tedy když nebudete ve funkci vy, nebudete se moct spolehnout, že to někdo po vás dotáhne?
S filharmonií bude ještě spousta práce a nechci, aby padla jak knihovna od Kaplického. To by byla mezinárodní ostuda a už by se z toho Praha těžce vyhrabávala.
Nová Pražská developerská společnost nemá mít na starost jen filharmonii. Přibližte čtenářům deníku Metro její fungování. Co vše má na starosti, v jakém vztahu funguje směrem k městu?
Hlavním smyslem této příspěvkové organizace je připravovat projekty na městských pozemcích, zhodnocovat městský majetek a rozvíjet ho. Praha sice v historii ztratila poměrně nešťastně většinu svých majetků, ale za našeho působení jich zase několik získala zpět a je na čem pracovat. Například lokalita takzvaného Pentagonu v Praze 8 u zmíněné nedostavěné radnice. Zde bude přes dva tisíce městských bytů. Mám v PDS velkou důvěru a naději. Její ředitel Petr Urbánek je člověk z oboru, který má za sebou dlouhou řadu úspěšných projektů.
Jak vidíte budoucnost výstavby v nové čtvrti ve zmiňovaných Bubnech--Zátorech? Jak se tento projekt posouvá?
Bubny by se mohly stát takovým centrem Prahy 21. století. Odstartuje to filharmonie a vlak na letiště, pak tam je prostor pro výstavbu nových bytů i kanceláří. Máme šanci zde vybudovat skutečné město krátkých vzdáleností. Prověřujeme nyní také možnost vytápění a chlazení čtvrti odpadními vodami, čtvrť by tak mohla být vzorovým nízkoemisním městem budoucnosti.
Kdy projednáte návrh čtvrti s veřejností? Přece jen jde o velkou věc.
Teď na jaře. Všechny srdečně zvu!
Máte nějaký recept na současnou pražskou bytovou krizi? Řada lidí by měla zájem v metropoli bydlet, nicméně si to vzhledem k vysokým cenám nemohou dovolit.
Opět musím uvést jako jeden z receptů zmiňovanou PDS, tedy výstavbu městského bydlení. S tím souvisí ale také péče o městské byty a jejich rekonstrukce. A hlavně neprodávat městský majetek. Další věcí, i když to někteří lidé nechtějí slyšet, je rychlejší výstavba nových bytů, bez té se neobejdeme. Na tom jsme teď čtyři roky intenzivně pracovali, začalo se to už trochu projevovat. Naše práce se však naplno projeví až za pár let. Jen na těch největších brownfieldech najde bydlení více než 150 tisíc lidí. Nedokážu si představit, že by to s dostupností bydlení nic neudělalo.
Z hlediska vaší specializace územního rozvoje a plánování – kde byste chtěl, aby Praha byla výhledově za čtyři roky?
Mezi sebevědomými světovými metropolemi, kde se dobře žije. Kde se investuje do školství, zdravotnictví, náměstí, parků i dopravních staveb. Taky by mohla být centrem evropského vesmírného výzkumu. Za čtyři roky by se mohlo už čile stavět na brownfieldech, budeme v půlce stavby metra D a bude se stavět trať na letiště. Třeba si za pár let budeme říkat, že Praha je město pro dva miliony obyvatel!
Kandidáti na primátora
|
