Nevypadá to jako respirátor, do krámu vás nepustím! Majitelé nanošátků mají problém

Do nákupní galerie na pražském náměstí Republiky vstupuje pětice mladíků. Sekuriťák u vchodu jednoho z nich dovnitř nepouští. Má totiž na obličeji jenom chirurgickou roušku. Zbylým mladíkům s respirátory nebrání. Obchodníci se snaží, i když ne všude, eliminovat ty, kteří nesplňují vládní nařízení. Jenže to není tak jednoduché.

Paní Alena popisuje zážitek z návštěvy v supermarketu. „Hned u vstupu se na mě ochranka i někteří kupující vrhli jako hyeny,“ popisuje čtenářka Metra situaci, kdy ji nepustili do prodejny. Neměla na ústech a nose klasický respirátor, ale nanošátek. I když má klasifikaci jako respirátor třídy FFP2, vypadá „jinak“. „Přitom stál několik set korun a chrání mě stejně jako respirátor. To mám s sebou ven nosit nějaké osvědčení?“ ptá se paní Alena.

Číst návod se vyplatí Výrobci ochranných prostředků uvádějí, jak s výrobky zacházet. Pravidla by měla být podrobně popsaná v návodu. Například pro nanošátky a nákrčníky vyrobené z nanomateriálů platí, že vydrží až několik set praní. Je však nutné je prát jen v ruce a ve vodě teplé maximálně 30 stupňů Celsia. Na rozdíl od standardních roušek nepřestane nanorouška fungovat, ani když zvlhne.  Při každém sejmutí je ale nutné nanoroušku ošetřit etanolovou sprejovou dezinfekcí nebo vyprat na 30 stupňů Celsia. Při vyvaření by se membrány zničily.

Podle ministerstva zdravotnictví se všem osobám v prodejnách zakazuje pohyb bez ochranného prostředku dýchacích cest. „Takovým prostředkem je respirátor nebo obdobný prostředek, bez výdechového ventilu, naplňující všechny technické podmínky včetně filtrační účinnosti alespoň 94 procent, které brání šíření kapének,“ řekla deníku Metro mluvčí zdravotnického resortu Barbora Peterová. S dodatkem, že prokázání této účinnosti je na dané osobě.

Problém je nejen v tom, že obecně lidé vnímají, že ochranou obličeje je respirátor nebo nanorouška, ale hlavně že je zažitá představa, jak má nařízený kryt obličeje vypadat. Například firma Respilon má v nabídce nejrůznější druhy od respirátorů přes nanoroušky až po nanošátky a nákrčníky. I když vypadají každý jinak, normy dané nařízením vlády splňují.

„Třeba nákrčník R-shield není zdravotnický prostředek, ovšem lze jej považovat za obdobný prostředek, jak uvádí i ministerstvo zdravotnictví, jeho účinnost proti virům je totiž vyšší než 94 procent,“ vysvětluje Jana Zimová, výkonná ředitelka Respilonu. Pro zákazníky je na webu firmy ke stažení prohlášení, které si mohou případně stáhnout a použít, pokud by jim někdo tvrdil, že nemají „adekvátní“ ochranu obličeje. „Náš výklad je konzultovaný s právníky, ale nemůžeme garantovat, že ho budou akceptovat jiné orgány, firmy nebo třeba řetězce,“ dodává Zimová. Výrobci „neklasických“ ochranných prostředků se postupně začínají nedorozuměním bránit tím, že na své nanošátky a nákrčníky tisknou výrazné nápisy jako „covid“ či FFP2. Faktem ale zůstává, že mnozí lidé stále nosí nákrčníky z obyčejné látky a vydávají je za nano, což nelze na první pohled odlišit. Proto to budou mít lidé s touto ochranou bez papíru před vstupem do obchodního domu komplikované.