Technicky jsou totiž elektrokola schopná jezdit mnohem vyšší rychlostí než povolenou pětadvacítkou. Brzdí je omezovač rychlosti. To lze obejít jednoduchou úpravou. Po našich cestách se proto řítí stále víc přečipovaných elektrokol. Jejich rychlost dosahuje běžně i 55 kilometrů v hodině. Na změněnou situaci reagují evropské státy zatím nejednotně. Dál než u nás jsou v okolních zemích.
V Evropě mají „espézetky“
„V Německu jsou taková kola zařazená už do kategorie motorových vozidel, musí mít registrační značku i povinné ručení,“ komentuje situaci mimo Česko Martin Říha, majitel firmy Citybikes. Odlišit u nás v praktickém provozu elektrokolo, které odpovídá pravidlům provozu, a kolo, u něhož je omezovač rychlosti zrušený, podle Říhy nelze. „Poznáte to jedině tak, že vás někdo předjede, i když jedete na běžném kole poměrně rychle,“ dodává Martin Říha.
Nebožtíci přibývají
|
„Espézetky“ pro výkonnější elektrokola nemají ale jen v sousedním Německu. Narazíte na ně třeba i v Nizozemsku nebo Belgii a ten, kdo na takové kolo usedne, už musí mít řidičský průkaz na skútry. To odpovídá českému ekvivalentu kategorie B. Český cyklista na „speedbiku“ si zatím lámat hlavu nemusí. Podle zákona se může se zrychleným bicyklem pohybovat pouze mimo veřejné komunikace. Jenže policie nekontroluje, jak výkonná kola se na českých vozovkách nebo cyklostezkách pohybují.
Škoda může být mastná
Jak ukazují zkušenosti Centra dopravního výzkumu z posledních let, některá přečipovaná kola mají výkon motoru až sedm kilowattů (téměř třicetkrát vyšší než povolená norma). Rychlost takto upravených strojů dosahuje až sedmdesát kilometrů v hodině. „V takovém případě už nemůže být o elektrokole ani řeč,“ připomíná důrazně Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.
Úpravám se brání také mnozí výrobci elektromotorů pro tato kola. Odmítají totiž odpovědnost za případné poruchy, které mohou při zásahu do zařízení nastat. Ti, kteří si nechají kolo přenastavit, si neuvědomují, že stroj není konstrukčně k tak vysokým výkonům uzpůsobený. Ztrácejí nárok na záruku jak na motor, tak na celé kolo.
Varovný prst zvedají i pojišťovací instituce. Cyklista totiž mimořádně riskuje, že mu pojišťovna zavře dveře před nosem. „Pokud pojišťovna, u které je sjednáno pojištění odpovědnosti, zjistí, že škodu zavinil řidič vozidla nezpůsobilého k provozu na pozemních komunikacích, což elektrokolo po tuningu bezesporu je, odmítne pojistné plnění a náhrada škody jde za viníkem,“ varují dopravní experti z Centra dopravního výzkumu.
Kolo, nebo motorka?
|
Až se toho chytnou právníci, bude mela
Policisté připouštějí, že postih cyklistů s upravenými koly je problematický, ale že se s takovými případy už setkávají. Dopraváci zatím vycházejí z daných předpisů, které se netýkají jen elektrokol, ale třeba i koloběžek s přídavným motorem. I pro ně platí zmiňovaná maximální konstrukční rychlost do 25 kilometrů v hodině. Že to všechna kola nebo koloběžky nesplňují, to policie pochopitelně ví. „Samozřejmě se tímto protiprávním jednáním také zabýváme. Pokud zjistíme, že byla elektrokola, koloběžky a podobně upraveny v rozporu se zákonem, kolo policie zabaví a případ je řešen u správního orgánu,“ řekla deníku Metro Hana Rubášová, mluvčí Policejního prezidia. Ochránci pořádku připouštějí, že kontrola rychlosti je problematická, na rozdíl od kontrolního měření rychlosti aut na silnicích.
„Každá legislativa vždy logicky zaostává za technologickým vývojem. V některých zemích se to daří rychleji harmonizovat, u nás to zatím nikdo moc neřeší, ani policie se tím výrazněji nezabývá. Bojím se, že se čeká na prvního mrtvého, až někoho srazí kolo s takovou úpravou a chytí se toho nějaký právník a bude požadovat náhradu škody, kterou takové kolo způsobilo,“ uzavírá debatu o současném stavu obchodník s jízdními koly Martin Říha.
Strážce streamu
