Lidé, kteří marně čekají na výživné od svých expartnerů, dostanou nový nástroj, jak od neplatiče dostat, na co mají nárok.
„Málo se o tom ví, ale od března bude teoreticky možné, aby soud, který rozhoduje o určení výživného, navíc stanovil povinnost platit úroky z prodlení,“ říká Alžběta Kokešová z projektu Alimenty dětem, který se věnuje problematice výživného a jeho vymáhání. Jinými slovy, pokud se expartner opozdí s placením, bude muset dát i něco navíc.
„Tato možnost poskytne velkému množství lidí silnější pozici pro vyjednávání s neplatícím partnerem,“ domnívá se Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin.
Má k novince ale i výhrady. „Když je dluh na výživném, osm z deseti lidí zamíří na policii a podává trestní oznámení. Tam se však řeší princip viny nebo neviny dlužníka, ale ne úhrada dlužné částky,“ říká Sýkora. Malému procentu, kterému se na základě trestního oznámení podaří peníze vymoci, úroky pomohou. „Ale u těch ostatních jsou úroky k ničemu, když neuvidí ani to výživné,“ dodává. Opatření podle něho neuškodí, avšak ani moc nepomůže.
Veronika Mindlová, zakladatelka iniciativy Reverzní výživné, si dokonce myslí, že novinka není krok správným směrem. „Stanovování výživného je nepředvídatelné, soudy nereagují pružně na pokles příjmu, lidé žijí ze dne na den. Opatření tak prohloubí problém. Ve většině případů se povinní dostanou do ještě tíživější situace ohrožující jejich schopnost hradit výživné i do budoucna,“ říká Mindlová. Naráží tak na to, že někteří lidé neplatí alimenty nikoliv proto, že nechtějí, ale proto, že například přišli o práci.
