Jak vás napadlo otevřít si zrovna bezobslužnou prádelnu?
V oboru ORL jsem přes jedenáct let a celou tu dobu mě štve, v jakém stavu je české zdravotnictví. Mám soukromou praxi v Písku, a tak vnímám, jak se situace rok od roku zhoršuje. Chcete příklad? Jako specialista mám od pojišťovny stanovený finanční limit na léčbu jednoho pacienta. Ten limit je tak nízký, že sotva pokryje vstupní vyšetření za použití moderních vyšetřovacích přístrojů. Čili každé další vyšetření nebo kontrolu tohoto pacienta již pojišťovna neuhradí a já pracuji zadarmo. Když si vezmete, že dobře vybavená ordinace stojí kolem pěti milionů, není to žádné terno. Problémů je více, je to na román. Proto jsem otevřel samoobslužnou prádelnu.
Praní člověka vyjde na stokoruny. Není to trochu zhýralost?
Jasně, vyprat si můžete doma. K nám chodí především lidé, kteří nemají čas – jsou to mladí podnikatelé, kteří mají rodinu, provozovatelé služby Airbnb. Překvapilo nás, že s velkým prádlem chodí i babičky. Vezměte si rodinu s dvěma dětmi. Prádlo v takové domácnosti perete na několikrát, musíte čekat, než vám uschne. I sušák v bytě překáží. Vypráním v prádelně to máte do hodiny vyřešené a ještě si skočíte nakoupit. Máme také sušičky, stačí tedy už čisté prádlo pečlivě složit a máte po starostech. Nemusíte ho ani žehlit.
Je patrné, že takových provozoven přibývá...
To máte pravdu. První provozovny bez obsluhy jsem viděl před mnoha lety v Americe a pomalu se to dostává i k nám. Známe bezobslužné benzinky, obchody nabízejí skenery, přes které si načtete cenu zboží, a jdete zaplatit ke kase bez pokladní. V takových obchodech vidím velkou budoucnost.
Jejich výhoda je i to, že nemáte starosti se zaměstnanci.
Právě! Známe to všichni. Stačí mít zkušenost s nespolehlivými řemeslníky. K tomu je málo lidí, a když se je podaří najít, stojí velké peníze. Česko má prakticky nulovou nezaměstnanost a podle mě stát dělá málo pro to, aby je hledal v cizině. I to mě dost brzdí v mém oboru. Kvůli zkostnatělosti administrativy je nemožné si najít vlastní lékaře ze zemí mimo EU.
Vy jste neuvažoval o tom, že byste odešel do ciziny?
Ale ano, a už bych to udělal dávno, ale nemohu kvůli své rodinné situaci. Já si tímhle podnikáním vlastně jistím záda, protože zdravotnictví se řítí do záhuby. Takže dalo by se říci, že si připravuji alternativu na horší časy.
Jak těžké je otevřít takovou provozovnu? Nedá se to srovnat, ale říká se, že například otevřít kavárnu může trvat i rok.
Není to nic jednoduchého. My jsme ale měli výhodu, že prostor, který jsme před rokem našli, byl nový a úplně holý. A navíc, jedná se o franšízu, takže jsme měli už od začátku jasně daný projekt.
Zajímavé je, že prádelnu řídíte přes mobil.
Franšízová firma Speed Queen nám kromě vybavení prodala i čipy do praček a sušiček, takže jsme schopni stroje kontrolovat a obsluhovat na dálku přes internet. Máme tam kameru, vše můžeme tedy v reálném čase sledovat.
Máte už nějaký nápad na další byznys v oboru bezobslužných provozoven?
Ano, jistěže mám. Nejdřív si ale prádelna musí sama na sebe vydělat. Máme v ní několik milionů korun, které jsme si museli se švagrem vypůjčit přes americkou hypotéku. Zajímal by mě třeba automat na léky. Nápadů by bylo dost, ale to je opravdu zatím daleko.
Dostane prestižní cenu?
|
