Cyklisté na Pálavě vyplašili před časem z cyklostezky racka. Tomu ze zobáku vypadla malá mladá želvička, ve které později pracovníci brněnské záchranné stanice Českého svazu ochránců přírody poznali želvu bahenní – dříve vyhynulý druh jediné české původní želvy. „Želvička měla výrazně dlouhý ocásek a po konzultaci s herpetologem jsme se dopátrali toho, že se jedná právě o mládě této vzácné želvy,“ říká vedoucí Záchranné stanice Ptačí centrum Brno Zdeněk Machař.
Ukázalo se, že je pod Pálavou spousta slepých ramen, kde se původně vyhubená želva bahenní opět vyskytuje, a je evidentní, že i rozmnožuje. Podle Machaře se mělo za to, že želva vymřela kvůli vysušování mokřadů. „V minulosti se opakovaně přistupovalo k její reintrodukci (vysazení do místa původního výskytu – pozn. redakce) z populací z Maďarska a Rumunska. Tento nález nasvědčuje tomu, že se uchytily,“ dodává Machař.
Odnesená srnčata
Připadá vám tato historka poněkud bizarní? Ochránci přírody jich mají v zásobě mnohem více. Jejich pracovníci totiž zachraňují také například volavky, kterým se čas od času zasekne v zobáku rybářská návnady, i zmiňované mokřady. Poněkud kuriózní případ před několika měsíci řešili také pracovníci pražské zvířecí záchranky, kterou Český svaz ochránců přírody provozuje.
„Skupinka dětí objevila v lese na Praze-západ malá srnčí dvojčátka čekající na matku – nesprávně usoudily, že musí pomoci, a nesly je přes kilometr v náručí domů. Tam je ale čekal rozzlobený otec, který jim vynadal, že udělaly velikou chybu, a zavolal zvířecí záchranku,“ vzpomíná Prokop Pithart.
Ze starých pouček by mělo být všem známo, že na mláďata srnek, ale ani zajíců a ptáků lidé sahat nesmí. Jejich rodiče se pak bojí lidských pachů a mohou potomky odmítnout. Záchranáři nejprve zkusili rychle dopravit srnčátka na stejné místo, kde byla nalezena. Pak je otřeli trávou, aby překryli pachy, a s napětím čekali, zda se matka vrátí. Později se tak skutečně stalo a srnka je přijala zpět.
Netopýří návštěva
Pracovníky svazu ochránců nejvíce těší právě zvířata, která se ze záchranných stanic mohou úspěšně vrátit zpět do přírody. Letos to bylo podle koordinátorky stanic Zdeňky Nezmeškalové již šest tisíc zvířat. Polovina z toho byla přijatá a vypiplaná mláďata.
„Nyní tu máme období netopýrů a ježků. Tisíce netopýrů začínají migrovat z letních kolonií a budou hledat místa pro spánek. Vzhledem k tomu, že mateřské kolonie přebývají velmi často pod střechami městských domů, bývají i první lety letošních mláďat právě v městském prostředí. Není divu, že pak pro odpočinek vyhledají opět vhodnou škvíru. Tou se však často stávají i jen přiotevřená okna,“ vysvětluje Nezmeškalová, podle které se tak vyplatí okna zavírat.
„Pootevřená ventilačka může znamenat pro navrátivšího se nájemníka horor. V některých městech jsou netopýři nacházeni opakovaně a pracovníci stanic tak vybízejí obyvatele měst k zajišťování oken – stačí totiž obyčejná síť proti hmyzu a netopýři se dovnitř nedostanou,“ dodává Nezmeškalová. Oblíbenými „netopýřími“ městy jsou Liberec, Jablonec nad Nisou, České Budějovice, Brno nebo Plzeň. „Na pořadu dne jsou také ježci. Překvapivě až v těchto dnech se rodí mláďata ježků východních. Velmi často se stane, že matka zahyne pod koly aut. Ježčí kojenci by tak bez pomoci nepřežili. Je tedy dobré případ za dne putujícího ježka konzultovat s pracovníky stanic,“ doplňuje Nezmeškalová.
Ovce z Vlašimi
Zajímavá věc se podařila také ochráncům z Vlašimi. Ti zde obnovili pastvu ovcí na lokalitě, kde roste supervzácná kuřička hadcová (jen na dvou lokalitách na celém světě). Podle ochránce Jana Moravce jsou ale zvířata jen malou částí toho, co kolegové v tuzemsku dělají. Problém je však v tom, že novinové stránky jsou pro všeobjímající popis moc malé.
