metro.cz

Počasí v Praze

17 °C / 29 °C

Pátek, 14. srpna 2020. Svátek má Alan.
- Magazín
Další 4 fotografie v galerii
- | foto: Archiv Městského muzea a galerie ve Svitavách, sbírkový fond: Prací technika

Od potoka přes síru a moč k moderním čipům. Péče o čisté prádlo má dlouhou historii

19. července 2020  5:04 Metro.cz
Už s prvním oděvem lidé máchali prádlo v potoce. První zmínky o praní prádla sahají do starověkého Egypta a Říma. Nepředstavujte si nijak voňavou ani jednoduchou práci. Snad proto patřila zpočátku výhradně mužům.

V kádích naplněných bělicí hlinkou, louhem, močí a vodou se nejprve vypralo oblečení, jež pak nohama ušlapávali a dupali valcháři (tzv. fullones), což byli muži, kteří se živili praním prádla, popisuje počátky řemesla Městské muzeum a galerie ve Svitavách. Valcháři poté prádlo vyždímali a vymáchali v čisté vodě a pověsili před dveře prádelny, aby uschlo. Když bylo prádlo suché, načechrali vlnu pomocí bodláků nebo ježčí kůže. Právě vlna byla totiž nejčastějším materiálem pro výrobu oděvů ve starém Římě. Stejný postup zvolili i ve starém Egyptě, kde byl dokonce z tohoto důvodu znakem pro praní hieroglyf představující dvě nohy ve vodě. Oblečení poté valcháři vyvěsili nad speciální koš s hořící sírou, což mělo bělicí účinek. Ale k dnešnímu navoněnému prádlu to mělo asi daleko.

-

Valcha jako pokrok
Kromě šlapání prádla v kádích se také otloukalo v čisté vodě. Používaly se na to různé tlouky a plácačky. Prádlo se před praním namáčelo ve vodě, do které se přidala směs zvířecího tuku a dřevěného popela. Velkým skokem vpřed byl vynález mýdla, které se tomu dnešnímu moc nepodobalo. Mýdlo se dříve vyrábělo z nekvalitního tuku a kostí. Představíme-li si k tomu špatně větranou dílnu v suterénu, nelze se divit, že mydláři měli většinou hodně těžký život. Ještě horší bylo, že jejich výrobky často nešly na odbyt. Spousta hospodyň si totiž mýdla vařila doma sama. Teprve těsně před první světovou válkou si mydláři začali pořizovat parní kotle a zvolna měnit řemeslo v průmyslovou výrobu.

Stoletý mandl

Chcete-li si přivonět k oblečení, které vyžehlil stoletý plynový mandl, zajděte si do pražské Levandulové prádelny v Moravské ulici. Ta tu funguje více než šedesát let. Před revolucí patřila pod Druchemu, jež za totality vlastnila prádelny a čistírny. Současná majitelka prádelnu převzala a zařídila ji ve francouzském stylu. Mandl upravili, aby měl lepší tah. Tím, že se hodně nahřeje, velmi dobře mandluje, pochvalují si v Levandulové prádelně.

Pokrokem v praní prádla byla valcha, které se původně říkalo prací deska. Oficiálně se neví, kdy valcha vznikla. U nás se ale používala běžně až do 50. let 20. století, kdy ji zcela vytlačily pračky. Předchůdci dnešních praček měly valchu a byly poháněné ruční pákou, práčem nebo zvonem. Všechny tyto vynálezy ale poškozovaly prádlo, uvádí muzeum ve Svitavách, kde mají stálou expozici věnovanou historii prací techniky. Pokusů o sestrojení pračky, jak ji známe dnes, bylo mnohem více. 

První anglický patent v kategorii praček byl vydán již v roce 1691. V roce 1782 vydal Henry Sidgier britský patent na rotační bubnovou pračku a za téměř deset let sestrojil Edward Beetham pračku, která prala pouze proudem vody. S vynálezem bubnu pro ručně poháněné pračky, jenž se dodnes využívá, přišel James King v roce 1851. Hned po sedmi letech vytvořil Hamilton Smith první vířivou pračku. 

S rozvojem průmyslové revoluce se začaly vyrábět prací stroje použitelné v prádelnách, nemocnicích a později i v domácnostech. „Právě v tom období, v roce 1883, francouzská rodina Leducqů založila prádelnu Grandes Blanchisseries de Pantin, předchůdkyni firmy Elis,“ vysvětluje Jana Puškáčová historii společnosti Elis, která se zaměřuje na textilní a hygienický servis služeb. Tehdy se pralo v jednoduchých pracích nádobách ve tvaru půlválce na nohách, dno bylo vyloženo roštem z dřevěných lišt a proti němu se kývalo další půlválcovou valchou, popisuje výstava ve Svitavách. Mezi těmito dvěma valchami se prádlo třelo tak dlouho, až se vypralo. Aby se takto namáhané prádlo neničilo, měnil se tvar a uložení třecích ploch, které byly nadlehčovány vodou nebo různými mechanismy.

-

Pro rychlejší uschnutí se dostávala přebytečná voda z prádla pomocí ždímačky, ale po vynálezu elektřiny se začaly objevovat odstředivky jako nedílné součásti pračky.

Před zavedením elektřiny totiž odstředivka stála v prádelnách samostatně. Pračky byly dřív velice robustní konstrukce, protože odstředivka byla zpočátku přidělána v tělese pračky napevno. „Teprve uchycení bubnu odstředivky na pryžových silentblocích, které zachytávaly silné vibrace způsobené nerovnoměrným rozložením prádla uvnitř bubnu, dovolilo vyrábět lehké plechové kombinované pračky s odstředivkou,“ říká Radoslav Fikejz z Městského muzea a galerie Svitavy. Praní bylo sice jednodušší, ale stále zabíralo mnoho času. Oblečení se muselo prát, odstřeďovat, máchat a znovu odstřeďovat. Až nástup automatické pračky, která sloučila všechny úkony do jednoho bubnu, a možnost nastavovat programy ušetřily člověku spousty času.

Pračky přichází až s elektrifikací
„Pračky v domácnostech se objevovaly už v druhé polovině 19. století – parní nebo jako kamínka s bubnem na ruční pohon. Parní pračky bylo možné postavit na sporák či kamna a inzeráty je nabízely v Americe i v Evropě,“ uvádí Kristina Šemberová, odbornice na životní styl za první republiky. Pračky s dřevěnou kádí a následně bubnové pračky vznikly v Německu v roce 1902. „O dva roky později se objevuje pračka na motorový pohon, ale domácnosti ji nevyužívají, protože většina z nich není připojena na elektřinu,“ dodává Šemberová.

-

Elektrifikace u nás postupovala pozvolna. „Připojení domácností do elektrické sítě probíhalo v českých a slovenských zemích na konci 19. století a v první polovině 20. století. Poslední elektrifikovanou obcí byla Hrčava na Frýdecko-Místecku v roce 1955 nebo Horažďovická Lhota v roce 1958,“ říká Šemberová.
V Čechách vyrábí první pračky značka Mora od roku 1908. „V roce 1928 představila společnost Siemens kombinovanou pračku se sušičkou, což výrazně ulehčilo praní, protože nebylo třeba manipulovat s těžkým mokrým prádlem. S připojením do elektrické sítě si ženy začaly domů pořizovat elektrické žehličky, do té doby prádlo buď napařovaly, nebo mandlovaly,“ uvádí Šemberová.

Očipované prádlo
Moderní doba přináší další pokrok. Šetří vodu, čas i prádlo. K vyprání prádla stačí jeden hrnek vody novému modelu pračky, který představili na britské University of Leeds v roce 2008. Některé prádelny pro lepší postupy očipovávají prádlo. „Prádelna Elis do pracovních oděvů, které pere, zabudovala inovativní chytré čipy, jež díky technologii Smart Garment umožňují sledovat každý kus pracovního oděvu, kolikrát byl vyprán, komu patří a jak je využíván,“ říká Jana Puškáčová. Podle ní prošly také profesionální čisticí prostředky velkými inovacemi a jsou koncentrovanější než prací prášky na domácí praní. „Stejně jako lidé doma dávkují v jedné odměrce prací prostředek do praček, v profesionální prádelně automaticky dávkujeme jednotlivé prostředky pro jednotlivé kroky praní. Díky automatizaci umíme navíc použít mnohem přesnější množství,“ uzavírá Jana Puškáčová. V domácnostech se dnes běžně objevují chytré pračky, které samy poznají, jak dlouho a na kolik stupňů mají oblečení prát. Dokonce je můžete přes připojení k wi-fizapnout prostřednictvím mobilu odkudkoli. 

Komentáře

Hlavní zprávy

Wi-fi síť poslední sbohem umírajícímu nikdy nenahradí, říká zdravotní sestra

Silvie Bulková ze IV. interní kliniky VFN: „Stále platí, že moje rouška chrání...
vydáno 13. srpna 2020  17:59

Silvie Bulková si jako zdravotní sestra IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prožila nejtěžší jarní týdny koronavirové epidemie. Její...  celý článek

Na konci roku by mohlo být bez práce „jen“ 360 tisíc lidí

ilustrační snímek
vydáno 13. srpna 2020  13:14

Kanál Odra – Dunaj: 283 miliard. Kampaň na podporu domácí turistiky: 2 miliardy. Když to oželíme, zchudneme méně.  celý článek

Švédské koule ochutnáte i na Andělu. Nejsou ale masové

David ochutnává pokrm za 49 korun.
vydáno 13. srpna 2020  5:27

Masové kuličky s bramborovou kaší, brusinkovým džemem a smetanovou omáčkou. I jen díky tomuto jídlu mnoho Čechů navštěvuje prodejny švédského...  celý článek

KOLOBLOG: „Haló? Zrovna šlapu, ale klidně mluv“

Ilustrační snímek Koloblog
vydáno 12. srpna 2020  16:25

Redaktor Pavel Hrabica je cyklista tělem i duší. Na kole vyráží do práce i na výlety. Ve své rubrice Koloblog dává čtenářům tipy, kam se vydat na...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám