„Památné stromy nepřibývají“

Jejich vyhlašování však podle dendrologa Aleše Rudla, který provozuje web prazskestromy.cz, nyní stojí na okraji zájmu magistrátu. Jeho zástupci dávají v poslední době přednost vysazování stromů nových, mimo jiné i proto, aby na území metropole dosáhli slibu vysadit za osm let milion stromů.

Několikrát jsem od odborníků slyšel názor, že už není moc kam nové stromy v rámci metropole umisťovat. Je tomu skutečně tak?
Ano i ne. Stále je řada míst, která mohou být obohacena stromy. Vždy je však potřebné postupovat s rozmyslem, aby nové stromy prostředí vylepšily. Někdy se naráží na problémy s inženýrskými sítěmi, které „brání“ novým výsadbám. Ale i tento problém je řešitelný, musí však být snaha o domluvu na všech stranách.

Parky už jsou kupříkladu stromy povětšinou přeplněné. Kde je tedy nejlepší příležitost k výsadbě?
Stromořadí podél komunikací obohacují veřejný prostor, začleňují město a jeho části do krajiny a tvoří příjemnější prostředí pro pobyt v ulicích. Zde je jednoznačně široké pole působnosti pro další rozvoj. Nemusí to být jen frekventované ulice, ale i třeba polní cesty, které je možné doplnit vhodnými výsadbami.

Momentálně se věnujete projektu s názvem Pražské aleje v době změny klimatu. V čem spočívá?
Cílem je zdůraznění významu alejí v hlavním městě a jejich účinků v souvislosti se zmírňováním dopadů klimatické změny. Projekt má zmapovat vybrané pražské aleje a ty následně ukázat v souvislostech široké veřejnosti. Budou mimo jiné představeny klimatické, respektive ekosystémové služby, které aleje plní a tím zlepšují náš životní prostor. U vybraných alejí budou též doporučeny způsoby, jak vhodně prodloužit životnost vybraných stromů a jak zajistit přívětivější podmínky pro jejich růst.

V rámci projektu připravujete o pražských alejích publikaci. Kdy vyjde a v jaké podobě?
Představí v souvislostech vybrané aleje včetně historie a jejich důležitosti v systému zeleně města. Zároveň obyvatelům i návštěvníkům metropole nabídne řadu tipů na krásné procházky ve stínu zelených velikánů. Publikace by měla vyjít na konci léta a bude pro zájemce k dispozici jak v tištěné formě, tak v elektronické. Realizovány budou i vycházky do pražských alejí, kde se účastnící seznámí s jednotlivými alejemi a dozvědí se zajímavosti o nich.

Kterou alej máte nejraději?
Krásná je alej v Praze 9 vedoucí ulicí Nad Klíčovem. Už od začátku května vytvořily koruny stromů jírovců zelený tunel, který je ideálním místem pro příjemnou procházku. Zajímavé jsou i staré aleje na hřbitovech. Například na ďáblickém můžete procházet pod korunami lip zelených, které svými lehce převislými větvemi trefně dotváří zdejší atmosféru.

Kam stromy patří? Chce to přemýšlet V databázi významných stromů Prahy jsou nyní stovky jedinců.  „Naposledy byla tato databáze rozšířena loni v říjnu. K novým stromům přibyly impozantní buky na ďáblickém hřbitově. Jistou raritou je i jinan v Hostýnské ulici v Praze 10, u něhož byla před pár dny instalována radnicí desáté městské části informační tabule, která návštěvníky seznamuje s jeho zajímavou historií,“ říká pro deník Metro Aleš Rudl. Za dendrologovým projektem Pražské aleje v době změny klimatu stojí nezisková organizace Agentura Koniklec, která na projekt získala příspěvek od pražského magistrátu. „Aktuálně je mým cílem dokončit drobnou publikaci o pražských alejích a pak naplánovat několik vycházek do zajímavých alejí pro milovníky a nadšence pražské přírody,“ dodává Rudl. Do osmi let chce primátor Zdeněk Hřib vysadit rovný milion stromů. Momentálně má za necelé čtyři roky polovičku splněnou. „Zběsilé“ sázení lip, třešní, jerlínů, platanů a dalších dřevin však není podle Rudla pro Prahu samospasitelné.  Kam stromy v Praze patří, a kam naopak ne? Faktorů je víc. „Jde především o kvalitu půdy a umístění dřevin v souladu s principy krajinářské tvorby. Jde o to, jak stromy vypadají pohledově, zda jsou v souladu s liniovými prvky, jako jsou třeba hráze rybníků či cestičky, a zda jsou dostatečně daleko od chodníků. Je zkrátka třeba pracovat koncepčně. Totéž platí u následné péče o dřeviny. Vzrostlé stromy potřebují pravidelnou zálivku po dobu dvou let po zasazení. Žádné zkratky neexistují,“ vysvětluje pro Metro Rudl. Hádky kolem stromů nejsou novinkou. Kromě sporu o velikána na Smetanově nábřeží, který byl málem loni pokácen, se v poslední době řešila třeba Branická ulice v Praze 4. Zde se po opravách ocitly stromy v malých kobkách.  V Praze se používají různé formy zalévání jako trubky vedoucí ke kořenu stromu či zavlažovací vaky. Závlahové sondy ale podle Rudla v naprosté většině případů fungují nesprávně. Mnohdy u nich totiž chybí krytka a vzduch proudící trubkou způsobuje vysychání kořenového balu.

Jak se vám líbí údržba stromů, kterou před časem rozjela Technická správa komunikací? V rámci osmiletého plánu se mají dřeviny v Praze kultivovat a prořezávat...
O projektu jsem slyšel jen velice stručně, takže ho nemohu příliš hodnotit. Pozitivní určitě je, že bude stromům věnována náležitá pozornost a odborná péče. Právě na tomto poli je nejen v alejích stále co zlepšovat tak, aby dřeviny reprezentativně dotvářely veřejné prostory a byly naší chloubou.

Na vašem webu máte umístěn třeba přehled památných dřevin, včetně mapy, kde je nalézt. Jak se portálu daří?
Počet památných stromů v Praze se při hranici dvou stovek pohybuje již velmi dlouho. Je škoda, že další nepřibývají. Sám přijímám řadu návrhů od široké veřejnosti na stromy, které by si zasloužily zvláštní ochranu. K vyhlášení stromu za památný je však kompetentní pražský magistrát, který v posledních letech nové stromy za takto významné v podstatě nevyhlašuje.