Vlastní dispečerské pracoviště s nepřetržitou službou zprovoznila městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) v holešovické centrále krátce po svém vzniku v létě roku 2018.
„O rok později se uskutečnila jeho modernizace a dispečink byl rozšířen s ohledem na jeho předpokládaný rozvoj a další projekty společnosti. Původně totiž operátoři přijímali jen hlášení týkající se veřejného a slavnostního osvětlení. V současnosti už vedle toho zakládají požadavky i na odstranění dalších poruch,“ říká mluvčí THMP Martin Drozd.
K dnešnímu dni se stará o 136 970 stožárů veřejného osvětlení, 4500 kamer městského systému, 600 semaforů a 457 veřejných hodin. A také o nasvěcování 140 památek, o 57 věžních hodin a 28 měřičů rychlosti. Dispečeři dokážou z centra odhalit řadu poruch, kromě nesvítící lampy tak vidí například neoprávněná vniknutí do zapínacích míst, černé odběry nebo kompletní historii poruch daného světelného místa. „Tento týden počet hlášení, která úspěšně vyřídili, překročil jubilejních sto tisíc. Prvenství v počtu nahlášených poruch si přitom stále drží veřejné osvětlení,“ popisuje člen představenstva THMP Libor Fiala, který je za dispečink odpovědný, a dodává: „Nejčastěji nám poruchy oznamuje veřejnost, jedná se zhruba o šedesát až sedmdesát procent případů. Lidé k tomu používají telefon, e-mail a stále častěji i mobilní aplikaci Praha svítí. Přes tu nám chodí až čtvrtina hlášení. Vedle občanů posílají oznámení i příslušníci policie a strážníci.“
Svým podílem k hlášení poruch přispívají i zaměstnanci THMP. „Naši kolegové z interního auditu pravidelně vyjíždějí do ulic a kontrolují, které lampy nesvítí. Na řadu případů nefungujících svítidel tak přijdou i naši technici při své každodenní práci. Poruchy už ale v současnosti dokáže odhalit i dispečer přímo ze svého počítače,“ doplňuje Fiala.
V průběhu roku 2021 vybavila společnost všechna zapínací místa veřejného osvětlení prvky, které umožňují dálkovou komunikaci, monitorování, správu a jejich napojení do centrálního řídicího systému. Podle vedoucího dispečerského pracoviště Karla Kaly se díky zjištění poruch dispečery v reálném čase snížil počet hlášení od veřejnosti o dvacet procent.
Jak rychle je závada vyřešena, podle něj záleží na stupni závažnosti. U nejzásadnějších poruch, které by mohly ohrozit zdraví nebo majetek Pražanů, musejí servisní technici zahájit práce do třiceti minut, u středně závažných do dvaceti čtyř hodin a u těch nejméně závažných do pěti dní.
