metro.cz

Počasí v Praze

1 °C / 6 °C

Středa, 14. dubna 2021. Svátek má Vincenc.

Větší foto
Ilustrační snímek | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Penzijní spoření „slaví“ 25 let. Češi spoří málo

  7:25
Stabilní produkt láká klienty. Začít mají co nejdříve.

Penzijní spoření začalo v Česku fungovat na podzim roku 1994. Za čtvrtstoletí ještě žádný klient nepřišel o peníze. I když z původních téměř padesáti penzijních fondů funguje nyní už jen osm, stále se tomuto druhu spoření daří.

Proč si Češi nespoří?

  • Zářijový průzkum společnosti STEM/MARK ukázal, že téměř tři čtvrtiny lidí, kteří se zajišťují na stáří, volí penzijko.
  • Drtivá většina dotázaných ví, že jim může přispět také zaměstnavatel, ale ve skutečnosti jim přispívá jen třetina.
  • Nejčastější překážkou pro spoření je špatná finanční situace, tuto možnost zvolilo 29 procent dotázaných. Čtvrtina lidí uvedla, že už má naspořeno. Další čtvrtina penzijnímu spoření nevěří nebo svou budoucnost neřeší.

Zatímco před pětadvaceti lety se k vložené pětistovce měsíčně dočkal klient státní podpory 120 korun, nyní může za tisícovku získat od státu 230 korun. Od roku 2000 může také lidem přispívat na penzijko zaměstnavatel. Klientů je ve fondech přes čtyři miliony a objem spravovaných prostředků je necelých 476 miliard korun.

Průměrný měsíční příspěvek Čechů v doplňkovém penzijním spoření činí 782 korun, u zaměstnavatelů je to zhruba o stovku více. Na maximální státní podporu tak řada klientů nedosáhne.

„Soukromé spoření bude také nadále důležitým pilířem důchodového systému,“ upozornil prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop. Podle Pavla Racochy, viceprezidenta asociace, je klíčová úloha všech zainteresovaných omezit závislost penzistů na státu a pomoci lidem naspořit si dost peněz pro výplatu pravidelné renty z penzijních fondů. „Vlastně nejde o spoření, doplňkové penzijní spoření je čistě investiční produkt,“ upozorňuje Racocha.

Zástupci asociace představili, jak velké jsou rozdíly mezi tím, jak dlouho a kolik korun si daný klient na penzi odkládá. Pokud si člověk spoří tisícovku měsíčně a roční zhodnocení činí čtyři procenta, za deset let naspoří přes 180 tisíc korun. Přilepší si tak k důchodu 750 korun. Pokud začne ve chvíli, kdy nastoupí do práce, má po čtyřiceti letech naspořeno už 1,1 milionu korun a k důchodu má navíc 4620 korun. 

Reforma penzí. Bez politických bodů

Expert společnosti EY v oblasti penzí a pojišťovnictví Vladimír Bezděk byl v první dekádě tohoto století šéfem expertní skupiny české vlády zabývající se přípravou penzijní reformy. Má tak dostatečný přehled o tom, jak se diskuze vyvíjela.„Mám pocit, že v Česku je situace složitější než jinde. Navzdory všem změnám, které v této problematice proběhly, pochází stále 96 procent příjmů typického českého penzisty od státu. Z tohoto hlediska za pětadvacet let žádná důležitá reforma nenastala,“ říká Bezděk.

Podle Tomáše Vystrčila, člena představenstva Conseq penzijní společnosti, je v Česku zakořeněná falešná iluze, že státní systém je nejbezpečnější. „Systém penzijního spoření dokáže pokrýt riziko, že dojde k znehodnocení úspor klienta, ale v posledních letech už je inflace vyšší než výnosy a penzijní společnosti zkrátka nedokážou inflaci dohnat,“ říká Vystrčil a dodává: „Klienti by měli více investovat do dynamických a vyvážených fondů, které mají dlouhodobě mnohem vyšší výnosy. I když je tam určitá míra rizika.“

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila, že v září vláda odmítla úpravu odchodu věku do důchodu pro dnešní třicátníky a dvacátníky. Posun na 66, respektive 67 let navrhlo ministerstvo práce, vláda to ale nechá na svých následovnících. Zamrazilová navrhuje povinné zapojení člověka do penzijního systému po vstupu na trh práce. Tak to funguje i v některých evropských zemích, například v Polsku, kde současná penzijní reforma platí od léta. „Po vstupu do zaměstnání je člověk zařazen do systému a má šest měsíců na to, aby případně vystoupil. Za dva roky je ale naverbován zpět. Každý zaměstnavatel má smlouvu s nějakou penzijní společností a na penzi přispívá,“ líčí Marcel Homolka, generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny.

„Když jsem se ptal kdysi Václava Klause staršího, proč se neřešila reforma penzí, odpověděl, že za to nebyly politické body,“ dodal Homolka.

Podle Víta Samka, který se důchodovou problematikou zabývá přes 40 let, není na politiky tlak ze strany veřejnosti ohledně reformy, protože mnoho z nich nedostává důchody výrazně nižší, než byl jejich plat v zaměstnání.

Komentáře

Hlavní zprávy

Nabídl se nám i odborník na opravu slunečních hodin, říkají noví majitelé usedlosti Cibulka

vydáno 13. dubna 2021  18:52

S opravou areálu rádi pomůžeme, slibují lidé na sociálních sítích i v anketě. Objekt má být zrekonstruovaný do roku 2026.   celý článek

Nejen Cibulka. Deník Metro připomíná další známé squaty a jejich ne vždy růžové konce

vydáno 13. dubna 2021  17:07

Říká se jim různě – autonomní, kulturní či sociální centra nebo prostě jen hanlivě squaty. Tyhle zdánlivě veřejné a zároveň opuštěné budovy mají jedno...  celý článek

Aranžérie přináší květiny na sto způsobů

vydáno 13. dubna 2021  15:05

Květinová dílna Aranžérie se nachází v Praze 4. Zároveň jde také o sociální podnik.   celý článek

Do Prahy se vrátily školní linky. Další změny se chystají

vydáno 13. dubna 2021  11:15

Chytré displeje ve vozech nebo zbrusu nové řády. Cestující si bleskurychle zvykají.  celý článek

Vaše fotky z Prahy