Platy rostou. Za 12 tisíc korun na lesní pilu nejdou ani cizinci

Až doteď bylo v Česku nemyslitelné inzerovat pracovní místa na billboardech, nebo letáky v domovních schránkách. Dnes není problém narazit při jízdě autem na reklamní plochu inzerující pracovní nabídky téměř z druhého konce republiky. Uchazeči o práci jsou proto těmi, kteří si dneska v řadě oborů mohou klást podmínky. Problémy má například i státní správa. Tam je neobsazeno asi deset procent všech pozic. Velký nedostatek napříč ministerstvy je o právníky. Je to kvůli vyšším platům v soukromé sféře?

Podle Petra Kukala z tiskového odboru ministerstva kultury to nelze s určitostí tvrdit. „My se dlouhodobě potýkáme s nemožností obsadit služební místo právníka v oddělení veřejných zakázek. Na tuto pozici se nikdo nehlásí. Na ostatní místa minimum uchazečů. Jaké důvody vedou nejen absolventy právnických fakult, ale i právníky s praxí k nezájmu o pozice ve státní službě, lze pouze spekulovat,“ říká Kukal.

Nástupní platy pro vysokoškoláky na podobných pozicích ve 12. a 14. platové třídě jsou v poměrně širokém rozmezí od 25 do 43 tisíc korun. Záleží však na délce praxe a odsloužených letech v úřadu. Soukromá praxe je na tom lépe.

Advokát Tomáš Láznička říká, že výdělky v soukromé sféře jsou vyšší, než ve státní a proto lákají absolventy víc. „Na druhou stranu je to práce velice stresující, časově náročná, kdy šidíte rodinu, s požadavkem na neustálé vzdělávání a vysokou flexibilitu,“ vysvětluje Láznička. Neatraktivita povolání pro veřejnou správu může podle advokáta spočívat v nemožnosti kariérního růstu z hlediska širší odbornosti. „Právník ve státní správě bude pro zaměstnavatele spíše servisní pozice,“ říká advokát.

Mzdy sice stoupají někde až o deset procent, ne všude se růstu přizpůsobují. V jihočeském kraji shánějí marně pracovní agentury dělníky do dřevařských podniků. Není divu, když nabízejí 12,5 tisíce korun hrubého. Na to už neslyší ani pracovníci z východu. „Je to i náš problém,“ říká Veronika Prokopová z pily v Hartmanicích. „Tu částku inzeruje agentura, my přímo u nás nabízíme základ přes třináct tisíc korun, k tomu příplatky, prémie, může se to vyšplhat až k sedmnácti tisícům.“ Směnový mistr si u nich vydělá víc, asi 25 tisíc hrubého. Ani o to není zájem. „Je to práce většinou pod širým nebem, roli hrají lepší výdělky v této branži hned za hranicemi v Německu,“ řekla deníku Metro Prokopová. Tam je za stejnou práci 50 až 60 tisíc korun. Za 17 tisíc hrubého navíc seženou lidi v regionu práci v kanceláři, v teple a bez fyzické námahy.

Naproti tomu za 17 tisíc korun i se stravenkami nemá problém sehnat prodavačky do sušické pobočky firma Don Peal. „Mám tři uchazečky,“ říká Pavel Dostál. V Praze je to horší. „Nabízíme dvacet a jsme bez šance,“ komentuje situaci v hlavním městě, kde je extrémně nízká nezaměstnanost a možnost vydělat si i jenom brigádně podstatně víc. Průměrná česká mzda se už přehoupla přes 30 tisíc korun, ta pražská je ještě o sedm tisíc vyšší.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy je rozumný růst mezd zdravý, ale nelze ho pochopitelně přehánět. „Zaměstnavatelé by na nadměrný růst nemuseli mít prostředky,“ uvedl. Pomalý, nebo žádný růst by podle něho ale vedl ke stagnaci a návratu do doby někdy před dvěma třemi lety. „Supernízká zaměstnanost říká, že nadešel čas začít se o plody boomu dělit se zaměstnanci více než dosud,“ dodává analytik Michal Skořepa.

České platy stále zaostávají za starými zeměmi EU I když je růst českých mezd nejvyšší v Evropě, na průměr v okolních státech jako je Německo nebo Rakousko stále nemáme. Průměrný výdělek dosáhl v České republice v říjnu 2017 výše 29 346 korun. Hlavní město vede s náskokem sedmi tisíc - Pražáci berou v průměru 37 046 korun. Průměrný plat v nejúspěšnější české firmě, Škoda Auto, je v dělnických profesích 37 tisíc korun. Němci si v loňském roce vydělávali v průměru v přepočtu téměř 95 500 korun. Lépe na tom byli němečtí muži, těm přistálo na účtu bez sedmi set rovných 100 tisíc korun měsíčně. Český řadový číšník hovořící běžnou němčinou si v rakouském alpském penzionu vydělá měsíčně okolo 43 tisíc korun čistého. V německém Sasku lze sehnat totéž místo za 48 tisíc korun hrubého. Německý novinář v regionálním tisku v Sasku u českých hranic si může vydělat zhruba 60 tisíc korun. Zkušená cukrářka v zavedené cukrárně si může ve stejném regionu vydělat 70 tisíc korun a víc za měsíc.