Přejmenovat loď prý nosí smůlu, podnikatel Vojtěch Ryvola to ale risknout musel, neměl na vybranou. Na lodi, kterou koupil z druhé ruky v Hamburku, chtěl vařit pivo, a jméno Classic Queen neznělo zrovna chlapácky. Rozhodl se pro minimalistické řešení a na příď nechal napsat PIVOVAR.
„Dokonce jsem se dočetl, že když loď přejmenujete, potopí se. Tahle ale už vystřídala čtyři různá jména a přežila to,“ směje se Ryvola.
Labská odysea
Dnes kotví 53 metrů dlouhý veterán u staroměstské náplavky, dřív vozil výletníky po berlínských jezerech a v Hamburku fungoval jako diskoloď. „Poslední kapitán nám tvrdil, že se na ni při akcích dokázalo vměstnat 700 lidí. Jako sardinky,“ kroutí hlavou současný majitel. Dnešní kapacita je mnohem nižší – nějakých 260 míst k sezení na třech palubách – hodně z prostoru ukously pivovarská technologie na přídi a kuchyně na zádi.
Odyseu připomínala už cesta z Hamburku proti proudu Labe do děčínských loděnic. Německý kapitán loď poslední roky jen nouzově flikoval, a tak pohromadě držela na čestné slovo. „Během plavby dokonce najednou celá zhasla a řítila se neznámo kam. Musel dorazit její německý kapitán, který ji odvezl do Děčína, nikdo jiný by toho fakt nebyl schopen,“ vzpomíná Ryvola. Původně předpokládal, že Classic Queen za půl druhého milionu jen trochu „opráší“ a převeze ji do Prahy, rekonstrukce plavidla ho ale nakonec vyšla na milionů čtrnáct. Celkem projekt spolykal už skoro padesát milionů. „Nevadí, já jsem prostě staromilec a strašně rád zachraňuju historickou techniku. Doma v ložnici mám anglickou motorku z roku 1922, tak proč si nepořídit i německou loď z roku 1962!“
Raději jen třetinkuRepublika, Monarchie, Legie. Ke třem základním pivům přibude třeba extra silný Titanic. Někdo cítí shnilé banány, jiný zas kávu nebo přezrálý ananas, říká Ryvola, když se nakláníme přes okraj novotou svítící otevřené kvasné kádě. Uvnitř právě kvasinky hodují na mladině, vzniká unikátní pivo s příznačným jménem Titanic. Kdo to s ním přežene, půjde velice rychle ke dnu. Titanic bude čtyřiatřicítka, podle Ryvoly nejsilnější komerčně vyráběné pivo v Česku. Překoná tak i třiatřicítku ze staroměstského pivovaru U Medvídků. Mladé pivo se chová nestandardně už teď. „Podívejte se na hladinu, to nejsou normální bublinky, tyhle jsou snad dvaceticentimetrové!“ Titaniku navařili 500 litrů, dalšího půl roku ale bude ležet v sudech. Ryvola ho chce lahvovat do třetinek. Po půllitru by někteří hosté mohli i tady na Vltavě dostat mořskou nemoc. |
No pasarani
Kuriózní problém nastal i během transportu rekonstruované lodi z Děčína do centra Prahy. Před nízkými, čtyřiapůlmetrovými mosty za Mělníkem posádka zjistila, že pod nimi nemá šanci projet. Potíže způsobila kuchyně na zádi, přesněji řečeno váha jejího vybavení. „Chtěl jsem si udělat radost, a tak jsem si na zádi nechal postavit takový Rolls-Royce mezi kuchyněmi. Bohužel jsem to trochu přehnal, takže jsme zjistili, že kvůli té váze vzadu se nám příď zvedla o šestnáct centimetrů a loď pod mostem neprojede,“ uculuje se Ryvola. Most zbourat nemohl a kuchyni zbourat nechtěl, a tak nechal ležácké tanky a kvasné kádě na přídi naplnit vodou, aby se loď vyrovnala. Propluli.
U dalšího mostu to ale nestačilo, a tak se celá posádka musela přesunout na příď a co nejvíce se vyklonit za zábradlí. „Bylo to těsné, na kormidelně dodnes máme od mostu asi třícentimetrový šrám.“ Mimochodem, plovoucí pivovar mají i na Dunaji v Bratislavě, ten pražský na rozdíl od něj může na řeku vyplout i bez asistence tlačného remorkéru.
Ryvola chce ale kotvy zvedat minimálně. „Nejhorší je, když jdete na pivo a ujíždí vám hospoda,“ vtipkoval už loni, když svůj pivovarský projekt rozjížděl. Po zážitcích od Mělníka se mu nelze divit, pivovar navíc spadá pod pražský celní sklad, takže kdyby vyrazil třeba na Labe, musela by posádka vylít, v lepším případě vypít, všechny zásoby.
Nehoupat, nehoupat
Proč se vůbec absolvent ČVUT, oboru Robotizace a automatizace technologických procesů ve slévárenství, rozhodl stát pivovarníkem? Pražská pivoloď není jeho prvním kontaktem se světem chmelu a sladu. Objevil ho, už když před pěti lety přestavoval zchátralý areál bývalého děčínského pivovaru na obchodní centrum s novým minipivovarem.
„Na začátku jsem o pivovarnictví nevěděl vůbec nic, ale začalo mě to šíleně bavit.“ Poté, co prodal svůj podíl v děčínském projektu, rozhlížel se kudy dál, a napadlo ho začít vařit pivo na Vltavě. Pivovar Ryvola koncipoval na roční výstav nějakých 1500 hektolitrů, s technologií, kterou si pořídil, by teoreticky mohl navařit i víc, nechce ale dodávat do konkurenčních hospod na souši. Původně předpokládal, že na vodě ve stínu prosklené kopule ministerstva průmyslu a obchodu budou vysedávat hlavně cizinci, příjemně ho ale překvapilo, že je pár měsíců po otevření poměr hostů 70:30 ve prospěch Čechů.
Pomohlo, že na rozdíl od jiných restauratérů v centru nenapálil ceny, desítka stojí milosrdných 37 a dvanáctka 39 korun.
„Když jsem otevíral, udělal jsem si takovou menší analýzu a zjistil jsem, že pro Pražáka je magická hranice čtyřicet korun. Speciály jsou samozřejmě dražší, protože dražší je i chmel, který se při jejich výrobě používá,“ vysvětluje pivovarník. Základ nabídky tvoří desítka Legie, dvanáctka Republika a černá Monarchie.
Mnozí ho varovali, že na pohupujícím se plavidle nebude mladina správně kvasit. Byl to trochu risk, ale kvasinky podle Ryvoly na lodi naopak pracují „jako vzteklé“. Třistašedesátitunový kolos je navíc poměrně stabilní a hned tak něco ho nerozhoupe.
„Všimněte si, že když projede něco kolem, tak se moc nehýbe. Je ale pravda, že když parník zabere... Jezdí tu takový jeden do zoologické zahrady – a nevím proč, ale bere to asi metr od nás. Na plné koule, že mi hosti létají ze strany na stranu. Už jsem mu nechal vzkázat, že ještě jednou to udělá, vyběhnu osobně na most s pytlíkem barvy a ten mu hodím na kormidelnu.“
Ještě mám mezery
Místem nejohroženějším vlnami je spilka. Aby si byl stoprocentně jistý, že mladina nevyšplouchne ven, nechal Ryvola preventivně zvýšit okraje čtyř otevřených kvasných kádí. Zkontrolovat to hosté mohou i při exkurzích, které někdy vede sám majitel.
„Když si můj výklad, při kterém dělám chytrého, poslechl náš sládek, smál se, že mám ještě mezery. Asi budu muset začít chodit na pivovarnické kurzy,“ plánuje Ryvola. Velká smůla, že Pivovar nekotví výš proti proudu, u podskalské náplavky. Na průmyslovku do Podskalské, která vychovává budoucí sládky, by to měl podstatně blíž než od Štefánikova mostu.
