Pokud bychom vycházeli pouze z událostí posledních týdnů, asi nejslavnější pražský strom stojí v Anenském trojúhelníku. Tahanice o to, zda místní vzrostlý javor pokácejí či nikoliv, hýbou médii i sociálními sítěmi. Přírodní dominanta Smetanova nábřeží však není jedinou dřevinou, o kterou se v poslední době hraje v Praze vabank. Deník Metro přináší přehled nejzajímavějších míst.
„Nové“ stromy na dvojce
Vysadit padesátku stromů si letos předsevzala radnice Prahy 2. Toto číslo je však podle odborníků nutné brát s rezervou, a to hlavně proto, že řada z nich je náhradou za již vykácené. Praha 2 tak prostřednictvím Technické správy komunikací doplní uliční aleje na Albertově, v Americké, Mánesově a v dalších ulicích. Ve Španělské ulici však bude vysazena rovnou celá alej okrasných hlohů, která nahradí loni mrazem zničené sakury. Nedávno se rovněž kvůli výskytu kůrovce kácely borovice a modříny v Havlíčkových sadech. Takzvanou Grébovku, Riegrovy sady, sady Svatopluka Čecha a další místní parky má radnice rovněž v hledáčku. „Pokud byly některé odstraněné jehličnany kompozičně důležité, měly by být opět vysazeny. Harmonizují totiž kompozici a svojí neměnností účinkují celoročně a trvale. Pomocí nich lze vytvořit kontrast s listnáči,“ radí dendrolog Aleš Rudl.
Lípy na Václavák
Vzpomínáte na podzim 2019, kdy projekt proměny Václavského náměstí počítal s výměnou místních lip za platany? Tenhle nápad, podle odborníků koncepčně připomínající spíše jižní Evropu, nikoli její srdce, radní již dávno zapudili. Primátor Zdeněk Hřib totiž před pár dny upřesnil, že se v rámci revitalizace vysází na náměstí dvě úplně nová stromořadí – 48 nových vzrostlých stromů. A o platany již nepůjde. „Jedná se jak jinak než o lípu evropskou. Lípa je samozřejmě český národní strom, navíc zvolená odrůda Eben je vysoce přilnavá a skvěle se hodí do složitého podloží, jaké na Václavském náměstí je. Stromům by se tedy mělo dobře dařit a měly by dobře růst,“ nechal se slyšet primátor Hřib.
Sám se podle svých slov poučil, že vysadit strom přímo v městském prostředí je obrovská věda. „Třeba kvůli složitému podloží, nutnosti nenarušit inženýrské sítě nebo složitějším možnostem zavlažování. Ale to vše jsme právě v tomto případě vyřešili. Budeme využívat podzemních nádrží na zadržení vody k zavlažování,“ dodává Hřib, který chce v metropoli do konce roku 2022 vysadit milion stromů. Podle některých odborníků bude mít však splněno jen napůl. „Když ve velkém vysadíte semenáčky, jako tomu bylo v případě nově vzniklé plochy v lese Arborka mezi Satalicemi a Kyjemi, slibované počty výrazně naskáčou,“ komentuje dendrolog Rudl.
Libeňský masakr motorovou pilou
Zatímco v centru Prahy se vede boj o záchranu jediného stromu u Karlových lázní, podél železničních tratí jich v posledních týdnech zmizely stovky. Holiny se místo vzrostlých stromů objevily například u trati vedoucí pod Fakultní nemocnicí Bulovka nebo v okolí Povltavské ulice v Libni. Místní tomuto jevu říkají libeňský masakr motorovou pilou. „I podél tratí by se měly odstraňovat dřeviny s rozmyslem. Zeleň v okolí vlakových kolejí se rovněž výrazně pozitivně podílí na množství stromů ve městě. Bezhlavé kácení mnohdy napáchá v důsledku více škody a vyžádá si daleko více následných zásahů, než kdyby se provedla řízená probírka a odstranily se pouze ty stromy, které jsou zdravotně nevyhovující či by bezprostředně mohly ohrozit bezpečnost,“ kroutí hlavou Rudl.
Práce podle zástupců Správy železnic, které dotčené pozemky kolem trati patří, probíhají v ochranném pásmu dráhy. Zjednodušené kácení z důvodu údržby tratě umožňuje novela zákona o drahách, která platí přes rok. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová před časem uvedla, že údržba zeleně proběhla podle zákona. Vysázet náhradní dřeviny je prý v plánu. Není bez zajímavosti, že se Správa železnic za neoprávněné kácení nedávno omlouvala. U vlakové zastávky v Zelenči v okrese Praha-východ totiž Správou železnic najatá firma vykácela několik zdravých stromů podél trati. A to zcela navzdory projektové dokumentaci a posudku dendrologů. K nepovolenému vykácení čtyř dřevin došlo podle místostarosty středočeské obce Michaela Husince ml. lidskou chybou.
