Nekuřák, nepije, denně naběhá deset až patnáct kilometrů. Je to recept na překonání nepřízní podzimu a zimy?
Pokud je nekuřák a sportovec, má přiměřenou tělesnou hmotnost a vyváženě se stravuje, tak už udělal všechno pro to, aby měl normální imunitní systém. Pokud není nějak extrémně vyčerpaný a stresovaný. Pro zdraví plic a průdušek mohu doporučit už jen vycházky na čerstvém vzduchu. Být fyzicky aktivní. Funkce plic není jen orgán samotný, ale i ty svaly, které způsobují, že se dobře nadechneme a vydechneme. Tělesná kondice je pro činnost plic také zásadní.
Pohyb ve městě a v přírodě, v tom je přece jenom asi rozdíl?
Město na to vliv může mít. Samozřejmě jsou totiž situace ve městech, kdy je zvýšená koncentrace zplodin v ovzduší a nedoporučuje se vycházet. Nicméně mimo tyto extrémní situace lze i v městě doporučit pohybové aktivity venku, i kdyby to měla být jen procházka. Doma, v místnostech, je fyzická aktivita omezená. Méně toho ujdete, vyjdete méně schodů. Neběháte.
Doma bychom asi měli častěji větrat? Lidé si přece jen raději v zimním období doma raději přitopí.
Větrání je nutné, vzduch by se měl určitě v místnosti vyměňovat, zvláště v období, kdy se vyskytují respirační nákazy. Zejména když máte doma někoho nemocného, je větrání důležité, protože tím snížíte možnost, že se nakazí i zdraví členové domácnosti. Prospěje to i nemocnému, nenechat vzduch nevyměněný.
Jsou postupy a rady, které medicína používá už staletí? Nechci říkat „babské rady“, ale něco, co převzala i moderní medicína.
Stran výživových doplňků a vitaminů se tvrdilo odjakživa, že vitamin C, dostatek ovoce a zeleniny, zvláště čerstvé, to je něco, co pomáhá. Vitamin C je jedním z hlavních doplňků, působí v podstatě protivirově. A potom dobrá hladina vitaminu D3. To znamená zařazovat do jídelníčku ryby, zvláště mořské. Hlavně v měsících, kdy je ho málo. My si ho vytváříme v létě, kdy chodíme ven, takže v zimě nám může chybět. Lidé, kteří ho mají málo v krvi, mají menší imunitu a jsou náchylnější k infekcím.
Stačily by mi v zimě třeba jen sardinky v oleji?
Většina lidí si dodává vitamin D prostřednictvím tabletek nebo kapiček, jak známe od svých dětí, ty dostávaly dětské kapičky Vigantol od pediatrů. Pokud jíte mořské ryby a v létě jste se dost pohyboval na slunci bez krémů s ochranným faktorem, což sice není pro kůži nejlepší, ale budete mít vitaminu D dost. Škoda že spotřeba ryb není v jídelníčku českých lidí nijak závratná.
V tomto období se lidé potýkají s dýchacími problémy, ať už to jsou astmatici, nebo ti s nemocemi průdušek. Čeho by se měli vyvarovat? Je možné se připravit už v létě?
Předem se připravit nemůžete. Astmatici, mají-li dobře nastavenou léčbu, mohou i v této době dělat všechno. Zhoršení nastává u nejtěžších astmatiků a u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), kdy na ně extrémně působí zvýšené koncentrace zplodin v ovzduší a chlad. V té době se objevuje strmý nárůst nemocnosti i úmrtnosti. Nejvíc tam dominují kardiovaskulární problémy a zhoršení CHOPN. Těžko se na to připravit, nejlépe je mít nemoc pod kontrolou optimální chronickou léčbou a pak také být očkováni. Předpokládám, že zvláště v této době už všichni pochopili, že je to užitečné. My doporučujeme očkování protichřipkovou a protipneumokokovou vakcínou u pacientů s těžkou CHOPN, případně s těžkým astmatem nebo u lidí i s fibrózami. Jako základ. Neustále opakuji, že je důležité, aby pacient nekouřil, měl optimální hmotnost. Malá odbočka. Hodně se nyní hovoří o tom, jak jsme byli, nebo nebyli připraveni na druhou vlnu koronaviru. Lidé nejčastěji postižení nemocí covid-19, to jsou lidé s obezitou, lidé s kardiovaskulárními potížemi a cukrovkou, které jsou také často zaviněné nadměrnou hmotností. Od jara měli lidé šest měsíců na to, aby se svojí váhou něco udělali. Aby shodili deset dvacet kilogramů. No, to se bohužel nestalo.
Máte radu pro ty, kteří si nemocí covid-19 prošli, co by měli nyní udělat pro své plíce? Jak se mají chovat?
Zatím nevíme, kolik lidí a jaké mají následky, všechny pacienty od léta sledujeme. Různé studie se liší v míře postižení. Například hradecká studie má relativně hodně lidí, kteří mají alespoň minimální následky na plicích. Olomoucká studie naproti tomu udává jen pět procent pacientů s nějakými následky. Významnější změny mají ale obvykle jen ti, kteří měli těžší průběh nemoci. Nějaký verdikt budeme schopni říci, až shromáždíme významnější skupinu sledovaných lidí po covidu. Pravdou je, že i dříve jsme vídali změny u pacientů po těžkých zápalech plic. I tam jsou změny, jež se hojí delší dobu. U některých pacientů s přetrvávajícími obtíženi po zápalech plic včetně covidu můžeme dát foukačky, aby se rozšířily a léčily drobné dýchací cesty, někteří mohou dostat i celkové kortikoidy, aby se rozpustily pozánětlivé změny na plicích. Doporučujeme proto dechovou rehabilitaci.
V čem taková rehabilitace spočívá?
Dechová rehabilitace spočívá ve vyšetření u odborníka v následném plánu cvičení a jeho realizaci pod dohledem. Pacient se učí, jak zapojit optimálně dechové svaly hrudníku, jak zapojit bránici.
Jak se správně dýchá?
Zapojí se všechny svaly, aby byla plíce optimálně expandovaná a aby i optimálně vydechla. Není důležité jen nadechnout, ale i správně vydechnout. Aby plíce dokázaly využít maximum své kapacity. Když má člověk línou bránici, neumí ji zapojit, je dýchání méně efektivní.
Na veřejnosti se teď zpívat nemůže, ale i domácí zpěv plícím prospěje, že?
Zpěv je jedním z faktorů. Podívejte, i zpěváci někdy špatně dýchají. Je sada komplexních cviků, které se naučíte pro správné dýchání.
Vy sama dýcháte podle odborných rad?
Já už na to nemyslím. Navíc mám za sebou kurz dýchání kvůli úrazu páteře. Správné dýchání totiž pomáhá i ke správné stabilizaci páteře. Což málokdo ví.
Strážce streamu
