Jak na vaší škole letos proběhly zápisy do prvních tříd? Potýkáte se s nedostatkem žáků nebo naopak s nadbytkem?
Libuše Daňhelková, ředitelka Základní a mateřské školy Kořenského
Předně, zápis ještě nebyl dokončen, máme tu náhradní termín, i na ten se hlásí další rodiče se svými ratolestmi. Vypadá to, že otevřeme dvě první třídy u nás v Kořenského a jednu první třídu na nově zřízeném detašovaném pracovišti Pod Žvahovem. Nemáme nadbytek žáků, s počty, které se zatím rýsují, jsme spokojeni.
Kolik procent dětí dostalo odklad?
Dětí s odkladem je menší procento než v loňském školním roce. I tak se však odklady vyskytují, některé děti je skutečně potřebují. Tady záleží hodně na tom, zda si rodiče nechají dobře poradit jak v mateřské škole, tak při zápisu. Jsme přibližně na 20 procentech.
K zápisu musí letos rodiče doprovodit všechny děti narozené od 1. září 2008 do 31. srpna 2009. Liší se nějak letošní předškoláci od těch z předchozích let?
Meziroční změny asi nejde pozorovat, děti jsou stále dětmi, a tak to má být. Každá parta předškoláků, potažmo prvňáků, má svá specifika. Někteří jsou spíš čtenáři a písmáci, jiné víc baví matematika, některá třída je živější, jiná mlčenlivější. Celková tendence, kterou vnímáme, je v přípravě dětí z rodiny. Mnoho dětí čte (jednotlivá písmena, slabiky, některé čtou plynně celé texty), protože se samy měly chuť učit číst. Většina dětí zvládá číselnou řadu dále než do deseti, některé ji přerecitují i v angličtině. Když se však podíváme na to, zda jsou schopny sebeobsluhy (obují se, oblečou a zapnou bundu, posbírají své věci), komunikace s dospělým, soustředění na dokončení úkolu, jsou patrné větší rozdíly. Objevují se logopedické vady, rodiče se většinou snaží je s pomocí odborníků řešit ještě před zápisem, ale chce to svůj čas.
Potýká se vaše škola v rámci městské části s nějakými problémy? Pokud si rodiče stěžují, na co nejčastěji?
Máme velmi vstřícného zřizovatele, a tak pevně věřím, že žádné ze jmenovaných problémů nenastanou. Dopravní situace kolem školy je v řešení, vybavení máme díky zřizovateli celkem kvalitní. Škola nám pomalu začíná být malá, což vyžaduje jedno menší opatření nejlépe o letních prázdninách a další ve stavu plánů - věřím, že i pro ně bude mít zřizovatel pochopení, ale nebudu prozrazovat. Kromě toho zařizujeme nové pracoviště Pod Žvahovem, kde by do budoucna měl vyrůst celý první stupeň. Je to pro nás výzva, chceme obstát. Rodiče si víceméně nestěžují, snažíme se o partnerský přístup a společné řešení všech otázek vzdělávacího procesu jejich dítěte. Pokud se u nás někomu i přesto nelíbí, je tu právo svobodné volby školy. Mohou si najít styl, který jim sedí lépe.
Ministerstvo školství ve snaze o sjednocení podoby zápisů napříč republikou vydalo loni doporučení, že by předškoláci měli komunikovat s učitelem během zápisu maximálně dvacet minut. Je to podle vašeho názoru proveditelné?
Pokládám toto doporučení za rozumné - zkušený pedagog za 20 minut komunikace pozná, zda jde o dítě zralé k přijetí do školy, či zda jsou zde nějaké otázky. A jsou-li otázky, řeší je pak společně s rodiči, pediatrem a školním psychologem. Na to už je více času, takže pokud bylo dítě případně jen unavené nebo zatížené začínající chorobou, vyjde to najevo. Ne nadarmo probíhá v pěti letech povinná prohlídka dětským lékařem, a ten rodiče může na mnoho věcí upozornit, stejně tak jako pedagogové v mateřské škole. V extrémních případech se bohužel setkáváme i s tím, že jde o dítě zanedbané, s problémy, které se měly řešit dříve. Nicméně, většina rodičů má své dítě dobře zná a pomáhá mu včas.
Některé městské části zavádějí přípravné třídy, které dětem nahrazují nepřijetí do školy v důsledku odkladu nultým ročníkem. Má podle vás takový způsob řešení odkladů budoucnost a smysl?
Přípravná třída je podle mého názoru celkem populární věc, někdy možná trochu přeceňovaná, nicméně její význam chápu. V Kořenského přípravku nemáme, a to z prostorových a hygienických důvodů. Pokoušíme se ji však zavést Pod Žvahovem. Děti se v přípravce neučí úplně podobným systémem jako v první třídě, je to spíše kříženec školky a první třídy, zařazuje se dopolední vzdělávací aktivita vystřídaná vycházkou či hrou. Přípravné třídy jsou primárně určeny pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin, a těm bych je moc přála. Takové děti potřebují získat některé návyky, které třeba nestačily pobrat v mateřince, protože tam chodily pouze jeden rok nebo vůbec. Všichni jedinci se nevyvíjí stejně rychle a některé děti potřebují zkrátka dozrát. A přípravka by měla být takovým předškolním inkubátorem. Každé řešení, které bere ohled na vývoj a zrání jedince, na jeho individuální potřeby, má ve vzdělávání smysl. Zásadní význam vidím v práci třídního učitele, ten dítě pozoruje od jeho prvních krůčků, udělá si svou vizi už při zápisu, má možnost se setkat s dítětem v cyklu Hrajeme si na školu, a pak každé dítě trpělivě skenuje a zkoumá jeho potřeby. Naše zkušené elementaristky působí jako mentorky méně zkušeným učitelkám, předávají si schopnost pozorovat rozvoj dětí. Pokud se při zápisu jeví dítě jako nezralé, navrhujeme odklad, ale ne všichni rodiče souhlasí. Přípravka není vždy po ruce, ale dozrát lze například i při péči asistenta pedagoga, s tím máme velmi dobrou zkušenost. Popřála bych nám všem ve vzdělávání, rodičům, pedagogům i dětem, o které jde především, vzájemné pochopení, toleranci a systém, ve kterém lze bez zbytečných administrativních formalit realizovat vzdělávání zaměřené na člověka a jeho individuální potřeby.
