metro.cz

Počasí v Praze

6 °C / 19 °C

Pátek 29. března 2024. Svátek má Taťána

Praha argentinského kuchaře nadchla, zřejmě v ní zůstane

  11:23
Ve Španělsku pracoval v michelinské restauraci, nyní učí Čechy ochutnávat španělskou kuchyni. Miguel Nicolas Innella, pětačtyřicetiletý sympatický kuchař, žije v Praze dva roky. „Doufám, že v Praze zůstanu. I moje děti jsou tu šťastné,“ říká muž, jehož pokrmy ochutnáte v gastrobaru Monarch.
Argentinský kuchař Miguel Nicolas Innella.

Argentinský kuchař Miguel Nicolas Innella. | foto: Metro.cz

Jak jste si zvykl na Prahu?
Musím říct, že se v Praze cítím opravdu dobře. Když se scházíme s dalšími expaty, tak se shodujeme, že se nám tu líbí. Představte si, že bydlím v Holešovicích a každé ráno chodím do práce pěšky přes Pražský hrad. Zrovna dnes jsem říkal manželce, kdy se půjdeme podívat na Hrad, a ona odvětila: Vždyť jsme tam už byli. Mně to ale nevadí, šel bych zas. Opravdu si užívám procházky po městě. A přiznávám, že pomalu objevujeme i krásná místa za Prahou.

Máte někdy problémy s překladem?
Když se mě takhle ptáte, musím říct, že občas mám potíže v MHD. Zvláště když jede tramvaj jinak, než je běžné. Snažím se porozumět, naštěstí umím česká čísla, ale někdy je to těžké. Ale před dvěma lety, když jsem sem přijel, jsem nerozuměl vůbec ničemu, a tak jsem si říkal, zda raději nebudu jezdit autem.

Jaké jsou podle vás rozdíly mezi českými a španělskými jídly?
Velký rozdíl je už v ingrediencích. Já například miluji česnek, když sepisuji suroviny k novým receptům, tak se obsluha a kuchaři často velmi diví, když tam česnek není.

A používáte český, nebo čínský česnek?
Oba, záleží však na tom, jaké jídlo připravuji a jak silně potřebuji česnek v pokrmu cítit.

Jaké je vaše nejoblíbenější české jídlo?
Zřejmě dobrý guláš. Přiznávám se však, že velký fanoušek české kuchyně nejsem. Je to dáno asi prvním dojmem, jelikož na začátku mého pobytu v Praze jsem měl průvodkyni, která mě vodila do nepříliš dobrých restaurací s českou kuchyní. To ovšem není chyba českého jídla, ale spíš těch některých restauračních provozů.

A vaše nejoblíbenější argentinské jídlo?
Rozhodně steaky! Miluji maso a hlavně jeho argentinskou přípravu. Našemu barbecue nebo grilování říkáme asado. Nejčastěji se na asado scházíme v rodinném kruhu či s přáteli třeba i dvakrát do týdne.

Argentina je velmi proslavená steaky, které by lidé měli ochutnat?
Hovězí steak z žeber, eye steak neboli vysokou roštěnou, nebo třeba i steak z hovězího pupku. Ale je jich hodně druhů. Steaky mají jména podle toho, jakým způsobem je maso řezané, což se od Evropy dosti liší.

A co stařené maso?
To je víc populární v Evropě. Stařené maso je výborné, ale příprava je úplně jiná, než je tomu u čerstvého masa. V Monarchu máme například maso, které je stařené tři měsíce. Má pak úplně jinou chuť, hodně silnou, kterou mám osobně moc rád. Lidé někdy nevědí, co si objednávají, a tak se snažíme je vždy upozornit, oč jde, aby pak nepřišlo zklamání.

Myslím si, že Češi se bojí objednávat si mořské plody?
Když jste ve Španělsku, lidé oceňují chuť darů moře, ale ve středomoří je to úplně jiné. Češi se často diví té pravé chuti plodů moře, ale už se jim to postupně vkrádá pod kůži, stejně jako tapas.

Máte nějaké doporučení, co by u vás lidé měli ochutnat?
Máme tu typická španělská jídla, jako jsou sýrové krokety, kalamáry, španělský zrající sýr Manchego, tradičně upravené brambory... Učíme lidi ochutnávat nová jídla a poznávat jiné chutě. Jsme gastrobar, ne restaurace. Často také obměňujeme menu, kde se necháváme inspirovat třeba čínskou nebo mexickou kuchyní.

Jak jste se dostal do pražské restaurace Monarch?
Pracoval jsem v restauraci La Costa oceněné michelinskou hvězdou na jihu Španělska. Jednou se u nás zastavil na jídlo nynější spolumajitel gastrobaru Monarch, který byl ve Španělsku na dovolené. Požádal obsluhu, aby mu zavolala kuchaře, který jídlo připravoval. Přišel jsem, dostal jsem pochvalu za jídlo a zeptal se mě na moje telefonní číslo. Bylo to trošku zvláštní. Jsem sice zvyklý mluvit s hosty restaurace, ale normálně jim na sebe telefon nedávám. A hned druhý den mi přišla sms zpráva: „Včera jsme spolu mluvili, je možné někdy zajít na kávu?“ Povídal mi, že by chtěl v Praze otevřít španělskou restauraci. Na jeho pozvání jsem přijel na pět dnů do Prahy a zamiloval jsem se do ní. Nakonec jsme si plácli.

Jste spokojený v Praze?
Ano. Prvně probíhala rekonstrukce restaurace, čímž jsem dostal prostor vše pořádně připravit a nachystat. Otevřeli jsme letos v únoru, a tak jsme stále na začátku naší cesty. Od lidí ale dostávám velmi dobrou zpětnou vazbu. Dokonce mě chválí i Španělé, kteří říkají, že se tu najedli lépe než u nich ve městě. Jdeme tedy snad tím správným směrem, ale stále je co zdokonalovat.

Které kvalitní produkty se v Česku těžko shání?
Potíž může nastat u ryb a u některých druhů masa. Samozřejmě pro gastro provoz je to maličko jednoduší než pro soukromou osobu, ale musím říct, že jsem nedávno sháněl mladé jehněčí a příliš úspěšný jsem nebyl. Přitom ve Španělsku patří právě toto maso mezi nejoblíbenější a je k dostání všude.

A co ovoce a zelenina?
Kvalita je rozdílná, a i proto bereme různé ovoce od vícero dodavatelů. Někdo má zkrátka dobrá rajčata, jiný zase bylinky a ten poslední jablka. Je to sice složitější, ale pro nás je ta kvalita na prvním místě.

Jaké národnosti vaří ve vaší kuchyni?
Mám tu dva Španěly, zbytek týmu je z Česka. Všichni jsou přístupní novým směrům a rádi se učí. Často se s týmem radím a ptám se jich, co mají rádi. Jeden z kluků je milovník indického jídla, tak připravujeme několik druhů indických tapas. Momentálně se snažíme lidem ukázat, kdo jsme a co umíme nabídnout. Například od září budeme nově připravovat i týdenní polední menu.

Jakým jazykem mluvíte v kuchyni?
Anglicky. Ale je pravda, že mezi Španěly občas sklouzáváme ke španělštině a naopak Češi zase mezi sebou hovoří česky. Nevadí nám to, ale hlavní úkony a dohady musí být v angličtině.

Zpočátku jsem měl problémy najít zaměstnance kvůli jazyku. Řada lidí měla v životopise, že umí anglicky, ale když sem přišli, tak to nezvládali. Někdy i sami při pohovoru přiznávali, že si nejsou jistí svojí angličtinou. Je to zvláštní. Lidé, které teď v kuchyni mám, říkají, že je normální umět v této branži anglicky. Asi jsem měl zpočátku smůlu.

Jak jste se dozvěděl o tom, že má vaše restaurace ve Španělsku michelinskou hvězdu?
Pracoval jsem v řetězci, který michelinskou hvězdu neřešil. Nikdy jsme po ní nijak netoužili. Snažili jsme se jen mít kvalitní produkty a dobře vařit. A jednoho dne do restaurace volal dodavatel a gratuloval nám. Ptali jsme se k čemu a on, že k michelinské hvězdě. Šéfkuchař si vždycky myslel, že musíte za michelinskou hvězdu zaplatit, takže tomu moc nechtěl věřit.

Změnilo se tím pro vás něco?
První měsíc jsme měli úplně plno. Všichni chtěli ochutnat naše pokrmy, a tak si dělali rezervace. Samozřejmě s úspěchem přichází i více kritiky. Všichni vás mají v hledáčku a vy se musíte snažit být lepší a lepší. Pak se šéf musel rozhodnout, co chceme – jestli peníze nebo popularitu.

A co se dělo následující rok?
Restaurace hvězdu obhájila. Mají ji dodnes, což je už skoro 13 let.

Jak jste se vůbec z Argentiny dostal do Španělska?
Začínal jsem v Argentině v továrně na těstoviny. Po dvou letech šlo všechno dobře, ale cítil jsem se být víc Španělem nebo Evropanem. Měli jsme peníze, obchod prosperoval, ale nebyli jsme šťastní. Přemýšleli jsme, co budeme dělat. Mluvil jsem pak se svým španělským šéfem, který mi nabídl, abych přijel za ním do Španělska. Nabídl mi stejné podmínky i peníze. Řekl jsem mu, ať mi dá dva měsíce, abych mohl zavřít továrnu. On mi na to řekl, že ji zavřít nechce a dal mi dvacet dní na přestěhování. Po poradě s manželkou jsme na to kývli. Pak jsem napsal na Facebook, že se stěhuji, pozval sousedy a vše jsem prodal.

A po sedmi letech vás navštívil Čech....
Ano a jsem rád. Doufám, že v Praze zůstanu. I moje děti jsou tu šťastné, mají tu kamarády a chodí do anglické školy.

Máte nějaké sny?
Jediné, co chci je, aby všichni kolem mě byli spokojení. Hodně bych si přál, aby gastrobar Monarch začal pořádně šlapat a stal se pro Prahu signifikantním místem, kam chodí místní i turisté. To je ale běh na dlouhou trať.

Autor: , Metro.cz

Hlavní zprávy

Běhání je oporou těch, kteří to nejvíce potřebují. Příležitostí je hodně

vydáno 28. března 2024  14:28

Pomáhat ostatním, a ještě u toho sportovat? Ideální propojení pro ty, kteří nemyslí jen na sebe.  celý článek

Zavřeli vám dveře před nosem? Evergreen z tramvají i autobusů MHD hned tak nezmizí

vydáno 26. března 2024  16:20

Čekat na dobíhající cestující nemohou řidiči zejména těsně před křižovatkou, kdy hrozí, že by prošvihli zelenou.  celý článek

Trojité salto ze zábradlí. Mladý Čech má prvenství a sprchuje se studenou

vydáno 28. března 2024  6:10

Devatenáctiletý Jakub Hroneš začínal alpským lyžováním. Ve svých třinácti se ale rozhodl přejít k freestyle snowboardingu a pomalu se prosazuje. Nyní...  celý článek

Komerční sdělení

Obhájci titulu zvítězili v úvodním kole Snapbacks ligy

vydáno 29. března 2024

Úřadující mistr Snapbacks ligy amerického fotbalu Vysočina Gladiators na úvod nové sezony zvítězil v zápase na hřišti Pardubic Stallions 43:14.  celý článek