„Otevřená data mohou významně přispět k informovanějšímu rozhodování občanů a veřejné správy, podpořit inovace a rozvoj ekonomiky. Jejich uvolnění je první krok. Jejich využití a tvorba aplikací jsou pak druhým, mnohem důležitějším,“ říká členka Expertní skupiny Evropské komise pro oblast sdílení dat Petra Konečná.
Praha se chce polepšit
|
Pokud Prahu porovnáme s ostatními městy v rámci Česka, zjistíme, že v množství poskytovaných datových souborů vede. Podle odborníků projektu Česko v datech, kteří se problematikou zabývají, poskytuje přesně 237 dostupných souborů, druhá je pak Plzeň (163 souborů) a třetí Brno (149 souborů). Pokud si však projdete weby jednotlivých měst, zjistíte, že ve skutečnosti „vede“ Brno. „Při porovnání dostupných aplikací, které na těchto datech staví, má navrch Brno s celkem 78 aplikacemi oproti 10, které nabízí Praha. Co si pod nimi představit? Třeba kalendář kulturních či sportovních akcí ve městě, mapy volných parkovacích ploch, monitoring stavu ovzduší, přehled hlasování na městské radě, přehled hospodaření a mnoho dalších,“ vysvětlují odborníci z Česka v datech.
Pro porovnání, třeba takový litevský Vilnius má podle studie Mendelovy univerzity třicítku dostupných aplikací, Londýn pak 600, ačkoli otevřených sad dat má pouze 80. Záleží totiž i na tom, jak rozsáhlé a ucelené jednotlivé soubory jsou.
Slovensko má navrch
|
