Kam až archiv sahá?
Nejstarší dokumenty máme z roku 1875, tedy z doby, kdy začala jezdit koňská dráha. Jsou to spíše fragmenty, ale i tak tam najdete unikátní věci – například původní tarifní podmínky z roku 1876. V nich jsou třeba různé povinnosti cestujících před nástupem do vozu. Dnes je to docela úsměvné čtení.
Kdo archiv využívá?
Každý si asi představí nadšence do historie, ale paradoxně největší zájem mají projektanti stavebních firem, kteří pracují na zakázkách pro dopravní podnik. Hlavně u metra je obrovské množství technické dokumentace. Troufám si říct, že jen samotné metro zabírá v archivu zhruba třetinu všech materiálů. A samozřejmě uchováváme i personální fondy, tedy osobní karty zaměstnanců. Těchto dokumentů máme hodně a jsou velmi využívané.
Hlavně u metra je obrovské množství technické dokumentace. Troufám si říct, že jen samotné metro zabírá v archivu zhruba třetinu všech materiálů.
Chodí k vám i filmaři?
Ano, ti sahají po té „hezčí“ části archivu – tedy historických dokumentech, výkresech nebo fotografiích. Ale objevují se i studenti, kteří za čtrnáct dní odevzdávají diplomku a rychle shánějí podklady. Naštěstí k nám chodí i lidé, kteří přistupují k univerzitní práci velmi seriózně, a tam je pak radost s nimi spolupracovat i číst jejich výstupy, protože často pomohou objevit i méně probádané části historie.
Velká tramvajová show: Technický šéf Jan Šurovský o oslavách 150 let MHD, zákulisí i cestě do vedení dopravního podniku |
Nedávno jsme si připomínali výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Tramvaje tehdy sehrály svou roli...
Když se výročí připomínalo, kolega přišel s tím, že v tramvajích museli být průvodčí či jiní provozní zaměstnanci. Podařilo se dohledat většinu z nich podle jmen, která poskytl Vojenský historický ústav. Jsou to docela smutné příběhy lidí, kteří se jen ocitli ve špatný čas na špatném místě. Za okupace museli k výslechům a žili ve strachu, jak s nimi režim naloží. Po válce ale byli někteří z těchto průvodčích suspendováni za údajnou kolaboraci, která spočívala v tom, že přijali zvláštní odměnu, jenž kompenzovala výslechy a rekonstrukci události. Po tuto dobu nemohli být dotyční ve službě a vydělávat peníze.
Poslední vůz koněspřežné tramvaje svezl Pražany 12. května 1905.
Teď ale slavíme jiné jubileum – 150 let MHD v Praze. Pátrali jste v souvislosti s tím po nějakých perličkách?
Kolega František Prošek připravil publikaci o koňské dráze a našel řadu nových informací i méně známých fotografií. Například snímek vozu koňky na mostě císaře Františka Josefa I. v době jeho otevření. Záhadná je proto, že na tomto mostě koňka nikdy nejezdila. Zajímavostí je i opravovaná titulní stránka předpisu pro brněnskou koňskou dráhu z roku 1869. V Brně totiž s koňkou začali o šest let dřív. A když se pak roku 1875 spouštěla pražská koňka, jednoduše vzali brněnský předpis, udělali korektury, přeškrtli titulní stránku – a bylo hotovo. Byla to osvědčená pravidla vyzkoušená v provozu.
