Armádní generál Karel Klapálek prožil poslední roky svého života na Jižním Městě

Nehledět do mobilu je pro ty, kteří se trochu zajímají o historii, na pražském sídlišti Jižní Město obzvláště důležité. Protože si jinak nevšimnou na stěně paneláku v Metodějově ulici, ve výši asi tří metrů, busty od sochaře Miroslava Pankráce. Patří veliteli československé jednotky na Středním východě a v severní Africe, kde se jako velitel tehdejšího 11. pěšího praporu podílel na obraně přístavu Tobruk.

Balko bytu, kde žil Karel Klapálek.

Generálovy ulice V Česku nese jméno armádního generála Karla Klapálka šest ulic. Nejbližší k Praze jsou Kralupy nad Vltavou. Další najdete v Českých Budějovicích, ve Vsetíně, Kladně, v Kroměříži a v Novém Městě nad Metují.PH Ulice Karla Klapálka v Novém Městě nad Metují

Voják. Legionář. Uprchlík.
V pondělí 18. listopadu totiž uplyne přesně čtyřicet let od odchodu armádního generála Karla Klapálka, dožil se jednadevadesáti let a neměl jednoduchý život. Nebyl určitě jednoduchou osobností, ale pro své vojáky představoval až do posledních okamžiků života autoritu. Jeho osud není nepodobný osudu mnoha jiných vojáků minulého století. Nejdřív narukoval do rakousko-uherské armády, byl zajatý na ruské frontě, vstoupil do legií, do republiky se vrátil tři roky po jejím vzniku, odešel do Užhorodu k 36. pěšímu pluku, kterému velel budoucí prezident Ludvík Svoboda. Po okupaci Československa odešel složitou cestou přes Maďarsko na Střední východ, kde se hlásil u vznikající československé jednotky. Po palestinském a tobruckém působišti se v roce 1943 přesunul do Velké Británie, kde se stal zástupcem velitele obrněné brigády (ta po vylodění v Normandii obléhala německé jednotky u Dunkerque).

Ve Svobodových stopách. Nejdřív k moci, pak do vězení
Odtud si ho v roce 1944 vyžádal z východní fronty Ludvík Svoboda. Klapálek nahradil u tehdejší třetí brigády našeho sboru Karla Střelku. Důvodem byly velké ztráty brigády, ale jak v osmdesátých letech Klapálek vzpomínal, bylo to i shodou nešťastných okolností, ne jen velitelským pochybením.

23. únor 1948. Karel Klapálek sedí vlevo vedle Ludvíka Svobody. Armáda šla s lidem, jak se později psalo v učebnicích. Klapálkův podíl na neutralizace armády v komunistickém puči byl jedním z důvodů, proč mu po roce 1989 prezidenti opakovaně neudělili státní vyznamenání.

Generál Karel Klapálek došel do osvobozené Prahy už jako velitel celého armádního sboru, Ludvík Svobody už v té době seděl ve vládě jako ministr obrany. Stínem v Klapálkově životopise je, že v únoru 1948 následoval šlépěje Ludvíka Svobody, i on přispěl k neutralizaci armády ve prospěch komunistů.

Ani jeho nakonec nezachránil vstup do KSČ. I když osvobozoval republiku z východu, na východ přišel ze Západu. V roce 1951 byl propuštěn z armády, poslán do penze a v roce 1952 uvězněn. Na čtyři roky se jeho „domovem“ stala valdická káznice. Ludvík Svoboda se uvěznění vyhnul.

Karel Klapálek je pohřbený na Olšanských hřbitovech v Praze.

Procházky s vojínem
V Praze bydlela rodina Klapálkova nejdřív ve Střešovicích, pak v Nuslích, generál dožil svůj pestrý život na Jižním Městě. V roce 1968 byl rehabilitovaný, vrátili mu řády, dostal zpět hodnost i výsluhy. Armáda mu v posledních letech poskytovala jednou týdně služební auto s řidičem, vyrážel s ním jak na setkání se spolubojovníky, tak na návštěvy k dceři a její rodině do Nuslí. Často ale jen s řidičem auta absolvoval vycházku v okolí domu, býval to jeho jediný fyzický pohyb.

Generálův pohřeb se konal v Praze-Strašnicích, pochován je na Olšanských hřbitovech.

Voják v datech Karel Klapálek se narodil 26. května 1893 v Novém Městě nad Metují. Prezident Edvard Beneš se zdraví s Karlem Klapálkem po návratu jednotky z Tobruku. Velká Británie, rok 1943 Protože jeho otec byl železničář, byla rodina přeložena do Kralup nad Vltavou., kde absolvoval Karel Klapálek školní docházku. V roce 1915 se nechal zajmout na haličské frontě, vstoupil do našich legií. V roce 1917 se zúčastnil bitvy u Zborova. Po návratu do Československa působil také na vojenské akademii v Hranicích na Moravě. V roce 1940 uprchl z protektorátu. Do roku 1943 bojoval v Libanonu, Sýrii a v severní Africe. V roce 1944 byl převelen do 1. československého armádního sboru, do Prahy přijel 17. 5. 1945. V roce 1946 byl povýšen na armádního generála. V letech 1952 až 1956 byl vězněn. Na přímluvu N. S. Chruščova byl z vězení propuštěn. V roce 1968 získal titul hrdina ČSSR. Busta československého velitele Karla Klapálka je na dvou místech. V Aleji hrdinů v památníku dukelské operace na východním Slovensku a v Praze na Jižním Městě. PH