Něco jiného jsou slova vychvalující novinku a něco jiného, když si ji pak sami vyzkoušíte. „Baba je konstruována jako bezbariérová loď, do které se snadno nastupuje,“ popisoval před pár týdny nový pražský přívoz Zdeněk Bergman za dopravce Pražské Benátky.
Babu si proto po spuštění vyzkoušela iniciativa AntiBrzda a k avizované bezbariérovosti měla hned několik výhrad.
„Bez ližin bychom se na spojovací lávku nedostali,“ stěžují si lidé ve své facebookové reportáži, ve které zdokumentovali obtížnou cestu na přívoz. „Protiskluzové dřevěné pruhy jsou pro jízdu na vozíku i s kočárkem velice nevhodné. Překonat jdou, ale jistě by šlo najít vhodnější řešení. Loď by měla být vybavena podobnou plošinou, jakou známe z autobusů a tramvají,“ píše se mimo jiné ve fotoreportáži.
Podobně to vidí i jiní. „Jízdní kola nebo kočárky se na přívoz nalodí bez větších problémů. Ale pro lidi na vozíčku je tu hned několik překážek,“ upozorňuje na pouze částečnou bezbariérovou novinku Erik Čipera ze společnosti Asistence, která pomáhá lidem na vozíčku podobně jako AntiBrzda.
To, že přívoz není úplně bez bariér, připouští i Ropid, který organizuje pražskou dopravu.
„Pro cestující s kočárky, jízdními koly či pohybovým omezením se jedná o zlepšení naprosto postačující. Pro vozíčkáře se jedná o zlepšení velké, nikoli absolutní,“ uvedl na dotaz deníku Metro mluvčí Ropidu Filip Drápal. „Mechanický vozík s doprovodem nalodění zvládne. Dřív to bylo vyloučeno. Elektrický vozík nalodění spíše nezvládne: Ale jak prezentoval příspěvek AntiBrzdy, s dopomocí a pomůckami je nalodění možné,“ dodal Drápal.
Podle něj by se bezbariérovost přívozů měla v budoucnu ještě více zlepšit. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy se podílí na přípravě studie, která se věnuje bezbariérové úpravě přístupových tras na plavidla zajišťující pražské přívozy. „Rovněž s dopravci všech přívozů bude jednáno o možnostech dalších zlepšení bezbariérových přístupů,“ slibuje Drápal.
