Nejužší pražský dům stojí v Anežské ulici jen pár kroků od Haštalského náměstí a nedaleko Revoluční třídy. Jeho podobu navrhl architekt Josef Liebl, který dostal za úkol domek vtěsnat do průchodu, původně vedoucího na dvorek bloku domů mezi Anežskou a Řásnovkou.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
Ten patřil k areálu vedle stojícího Anežského kláštera. Úzkou uličku tak v roce 1853 vyplnil dům, který na šířku měří jen 225 centimetrů. Pozdně klasicistní průčelí do ulice bez oken svým vzhledem připomíná spíš vjezd, tehdy se za ním však nacházely dvě místnosti.
Umístění i skromnou dispozici prozrazuje mapa z roku 1842 zachycující ještě existující průchod na dvůr. Vpravo je aktuální satelitní snímek. Obě fotografie pocházejí z archivu IPR Praha.
Devět let po dokončení však přišlo rozšíření a maličký domek na dlouhé a úzké dispozici dostal třetí místnost, postavenou už v prostoru dvora. Dle památkového katalogu se za půlkruhovým vchodem přízemního domku nacházely tři segmentově zaklenuté prostory za sebou.
Nejmenší uličkaNejužší pražský dům má i svého souputníka na druhé straně řeky: jen několik metrů dlouhou bezejmennou uličku vedoucí z ulice U Lužického semináře na terasu přímo nad Vltavou.  Průchod, který má v nejužším místě pouhých 70 centimetrů, byl původně jednou z požárních uliček zabraňujících šíření ohně mezi dřevěnými domy. Dnes vede na zahrádku restaurace. Kyvadlový provoz v průchodu dlouho řídily semafory. Přílišná oblíbenost, kdy se v uličce začali zasekávat turisté, nicméně město nedávno dohnala k jejímu zjednosměrnění. Ulička dokonce není tou nejužší v Česku. Ještě o pět centimetrů méně má Katova ulička v Kadani na Ústecku. |
Blízkost Anežského kláštera (v té době vpravdě nefunkčního – zrušen a prodán byl během josefinských církevních reforem v roce 1782) nicméně nijak nebránila, aby se z titěrné stavby stal veřejný dům.
Nevěstinec zde podle historických pramenů vydržel zhruba 40 let, zmizel v roce 1922. Proměnila se i sama budova. Z původní stavby umístěné do ulice zbylo už jen zaklenuté průčelí. Do dnešních dnů se dochovala už jen později přistavěná třetí místnost.
Jeden z mnoha
Takových „výplňových“ domů je však v celém Česku víc. Ten pražský sice patří k těm zcela nejužším, ještě o něco menší budova ale stojí v Moravských Budějovicích. Patrový domek v Purchnerově ulici na šířku měří jen 215 centimetrů a je tak pravděpodobně tím nejužším v zemi.
Jen o málo širší než ten pražský jsou pak dva nenápadné sousedící domy v Olomoucké Ztracené ulici. Levý ze dvojice s číslem popisným 335 pochází z roku 1710 a jeho průčelí má jen 290 centimetrů. Sousední budova je o několik desítek centimetrů širší.
Zadní trakt „nudlovitého“ domku v Anežské ulici. | foto: Jakub Stránský, CC BY-SA 4.0
Druhým nejužším pražským domem je budova v Seminářské ulici, která na šířku měří 3,28 metru. Vznikla zhruba na konci 17. století vyčleněním z původně většího stavení. Celkovým prvenstvím se tedy chlubit nemůže, bezesporu jde však o nejužší hotel v Praze.
Evropské a zároveň i světové prvenství nicméně zřejmě drží novostavba v polské Varšavě. Takzvaný Keret House je v nejužším místě široký jen 92 centimetrů a rovněž vznikl v mezeře mezi dvěma staršími budovami.
