metro.cz

Počasí v Praze

9 °C / 13 °C

Neděle 3. března 2024. Svátek má Kamil
Podle Tadeáše Žďárského je potřeba změnit současnou ekonomiku. | foto: Archiv autora

Časté nákupy sice potěší, ale naše potřeby nenaplní, říká odborník

  6:04
Popularizátor nerůstu Tadeáš Žďárský se o krizi životního prostředí zajímá osm let.

Během bádání po kořenech současných krizí se dostal až k povaze stávajícího ekonomického systému, který je závislý na růstu. „Mou snahou je rozvířit celospolečenskou debatu o tom, jak vytvořit systém, který bude naplňovat lidské potřeby v rámci planetárních limitů. Ten růstový to totiž nedokáže,“ říká Žďárský pro deník Metro.

O co v nerůstu jde?
Základní idea je, že nemusíme tolik nakupovat, můžeme více měnit, více věci opravovat a tak dále. Nicméně kdybychom toto začali dělat všichni naráz, způsobíme kolaps současné ekonomiky, protože by lidé nekupovali nové výrobky. V tom je základní problém na růstu závislé společnosti, kdy ekonomický model počítá s tím, že výrobu a spotřebu budeme zvyšovat donekonečna. Což vlastně nyní potřebujeme, abychom nevyvolali sociální krizi.

V čem spočívá vaše snaha?
Jedním z hlavních cílů nerůstového hnutí je zbavit společnost představy, že ekonomický růst je dobrý, žádoucí, přirozený či nevyhnutelný. Neustále narůstající výroba a spotřeba dle výzkumů ničí přírodu, a pokud budeme vyrábět pořád více, zkolabuje planetární klima. Stále více se prohlubují nerovnosti mezi lidmi, ale ani v západních společnostech, které mají často nadbytek, se nezvyšuje spokojenost se životem.

Proč je náš ekonomický model špatný?
V současnosti tady máme ekonomiku, která musí růst, bez ohledu na to, jestli naplňuje naše potřeby, nebo ne. My potřebujeme vytvořit ekonomiku, která naplní naše potřeby bez ohledu na to, jestli bude růst, nebo ne. A přesně o to nám jde, dosáhnout růstové nezávislosti. Nerůst je tedy plánované a demokratické snižování výroby a spotřeby v západních zemích, které má za cíl snížit nerovnosti a zlepšit kvalitu života a životního prostředí.

Můžeme se závislosti na růstu úplně zbavit?
Ano. Pravidla současného ekonomického systému vytvořili lidé, a lidé je mohou také změnit. V první řadě musíme změnit naše myšlení a chování. I v Česku se už dlouho skloňují pojmy jako dobrovolná skromnost, minimalismus, udržitelnost, které už na individuální rovině fungují. Už se však nemluví o tom, že pokud by všichni přestali nakupovat věci, které nepotřebují, naše ekonomika by zkolabovala. Proto kromě myšlení lidí musíme měnit také ekonomickou strukturu. To je hodně komplexní a náročný proces, který je ale nevyhnutelný.

Co je potřeba změnit?
V postrůstových politických návrzích jde o proměnu třech oblastí. První je majetek, je to například politika maximálních příjmů, progresivní zdanění nebo demokratické firmy. Druhý se týká peněz, například zavedení místních měn, které podpoří lokalizaci ekonomiky.

A třetí princip?
Ten se týká práce. Na celospolečenské transformaci bude spoustu práce, proto nerůstoví odborníci navrhují garantovaná pracovní místa, tedy že by stát zaručoval, že všichni lidé, kteří se chtějí do této proměny zapojit, by dostali potřebnou rekvalifikaci, aby mohli pracovat v sektorech ekonomiky, které jsou pro úspěšné řešení dnešních krizí klíčové, tedy rozšiřování hromadné dopravy, zavádění solárních panelů, zateplování, ekologické zemědělství, regenerace ekosystémů, které byly zničené.

Co další profese?
V postrůstovém světě by měl růst také sektor péče, pečovatelských profesí, jako jsou sestřičky, učitelé a učitelky, pečovatelé v domovech pro seniory. Takováto zaměstnání jsou v dnešním systému finančně podhodnocená, mají nízké mzdy, protože negenerují větší zisky. Všechno to jsou ale profese, které výrazně přispívají k naší kvalitě života, jsou nízkouhlíkové a nízkoenergetické, ale současný trh je příliš neoceňuje.

Myslíte, že lidé budou spotřebu chtít snižovat? Na nové a levné věci jsme zvyklí, nákupy jsou odpočinkovým programem na víkend.
Vysoká spotřeba je většinou výsledkem nenaplnění zmíněných nemateriálních potřeb, jako je třeba smysl života či práce, volný čas, kreativita nebo kvalitní vztahy. Časté nakupování levného zboží je takzvaný pseudouspokojovač. Na chvíli člověka sice potěší, ale jeho hlubší potřeby dlouhodobě nenaplní. Z výzkumů také víme, že materialistické hodnoty, typicky třeba nejnovější mobil, velký dům nebo auto, mají negativní vliv na spokojenost se životem. Nerůst je vize ekonomiky, která by namísto materiálního přebytku cílila právě na uspokojení nemateriálních potřeb, které jsou pro kvalitní život velmi důležité.

Jak tedy na takovou ekonomiku přejít?
Musíme začít zavádět výše uvedené návrhy a taky skoncovat s některými sektory ekonomiky, které nejsou nezbytné a ničí planetu. Typickými příklady jsou automobilový průmysl, fosilní či masný průmysl. Nyní je na světě 1,5 miliardy aut, a pokud budeme ve stejném tempu pokračovat, do roku 2050 budou aut tři miliardy. Tento trend dále pokračuje i v době, kdy už je několik planetárních mezí přestřelených, už teď žijeme na dluh.

Nepomohou s tím elektroauta?
Ani ta nejsou řešením, protože spotřebovávají šestkrát více materiálu. Představa toho, že nemusíme měnit ekonomiku a životní styl, stačí to jen nahradit jinou technologií, je mylná. Opravdu je nutné pozměnit životní styl a způsob, jakým civilizace funguje. Samozřejmě pak vyvstane otázka, kde budou lidé pracovat, pokud zmenšíme třeba právě automobilový nebo fast fashion průmysl. Kromě zmíněných garantovaných pozic je dalším návrhem zkrácení pracovní doby. Pokud budeme míň vyrábět a míň spotřebovávat, tak můžeme potřebnou práci rozdělit mezi více lidí. A volný čas využívat k uspokojení našich nemateriálních potřeb, které jsou pro vyšší spokojenost se životem klíčové.

Komentáře

Hlavní zprávy

Komerční sdělení

Senioři, zatočte s dluhy, které vás tíží!

vydáno 3. března 2024

Pan Karel žije sám, je mu 71 let a má problém, který mu nedává spát. Hrozí mu, že kvůli nesplacenému úvěru přijde o byt. Nyní mu svitla naděje, že...  celý článek

Netradiční pivo, to je „léčivý“ chmel i med z kaštanů. Jiříkovo vidění vám zachutná

vydáno 2. března 2024  19:45

Vymyslel recepturu několika piv. Sám se ale za sládka nepovažuje. Příběh člověka, kterému neslouží oči, ale nevzdal to.  celý článek

Námět na vycházku. Malíř Rittstein má na Kampě Dvě klády. A Nohy na stole.

vydáno 2. března 2024  15:21

Emeritní profesor pražské Akademie výtvarných umění patří již téměř půl století mezi přední představitele české figurativní malby.  celý článek

Bedřich Smetana. Třetina skladatelovy tvorby vznikla v naprosté hluchotě

vydáno 2. března 2024  5:37

Bedřich Smetana, který by dnes oslavil 200. narozeniny, je vedle Antonína Dvořáka patrně největším českým skladatelem. Nicméně Smetanův zvuk je v...  celý článek