Věřili byste, že povídání o obilí a dovážených stromcích z ciziny může být detektivka? Funkce Michala Hnízdila sice zní nudně – ředitel sekce osiv, sadby a zdraví rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) – ale rozhovor s ním vás určitě neuspí. „My jsme takový zlý četník, ale děláme práci proto, aby zemědělci neměli problémy,“ říká Hnízdil.
Zeptám se jednoduše. K čemu je váš ústav dobrý?
Zkoušíme a kontrolujeme. Zkoušíme odrůdy, osiva, hnojiva, krmiva a staráme se o zdraví rostlin. Potvrzujeme údaje, které u uvedených rostlin a výrobků uvádějí výrobci. Povolujeme, nebo nepovolujeme pěstování rostlin v Česku. Tak jak to dělají obdobné úřady v ostatních zemích. Část ústavu kontroluje neživé vstupy, tedy krmiva, hnojiva a odrůdy, část ty živé, to jsou rostliny. Řekneme, že tato nebo tato odrůda je super v tom a horší v tom nebo v tom. U osiva kontrolujeme čistotu, klíčivost, jeho zdravotní stav, zkoušíme v porostu i v laboratoři a pak řekneme případně O. K. a dáme certifikát.
Může pěstitel něco dovézt do země a pěstovat bez vašeho svolení?
Předně dovoz je z našeho pohledu to, co se doveze ze zemí mimo Evropskou unii. Když si někdo chce dovézt odrůdu z Německa, která u nás není povolená, může to udělat, ale experimentálně a nemůže ji vysázet.
„Báli jsme se chodit po ulicích.“ Patrik Banga jede Linkou M na Žižkov |
Jak zjistíte, že ji vysadil, když vám to neoznámí?
Máme v názvu slovo kontrolní a to je druhá část naší činnosti. Kontrolujeme ohlášeně i neohlášeně. Přijdeme, zemědělec musí ukázat osevní plány, evidenci vstupů, jaké použil ochranné přípravky, což je povinné. To vše dělá zemědělec dobrovolně, protože za to dostává co? Dotace! Když se ukáže, že v tom má nepořádek, dostane pokutu.
Musíte často kontrolovat, co chtějí pěstitelé dovážet, nebo je nabídka relativně stálá?
Bavíme se o dovozech mimo EU. Ze Srbska nejblíž a z Jižní Ameriky a Austrálie nejdál. Tady platí v rámci Unie striktní zákazy.
Ing. Michal Hnízdil je ředitel sekce osiv, sadby a zdraví rostlin z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vystudoval zemědělskou vysokou školu a v rámci navazujícího specializačního studia si vybral právě rostlinolékařství. Kromě agronomie je též nadšným ornitologem.
Co tomu brání?
My neuznáváme systém certifikace v řadě třetích zemí. Nemám na mysli Norsko nebo Švýcarsko či Velkou Británii. Takže z Jižní Ameriky si nemůžete přivézt sadbu.
Plant for health 4 life
|
Důvody? Můžete je upřesnit?
Zákazy mají fytosanitární podstatu. Rostlinolékařskou. Riziko spočívá v tom, že by v osivu mohl být nějaký patogen, který nevidíte a projeví se až dlouho po zasetí. Rostlina vyklíčí, vzejde, pak je už velká a najednou jsou na listech příznaky. Takže musí být na hranicích někdo, kdo vytvoří systém kontrol. A pustí, co je povoleno, a nepustí, co je zakázáno. Jsou výjimky.
Čeho se výjimky týkají?
Například na bonsaje z Japonska a Jižní Koreje. Mají výjimku na dovoz živých jehličnanů. Je to ale pod přísným dohledem. Bonsajisté je musejí mít několik měsíců pod hustými sítěmi, kdyby se na nich objevili nějací škůdci. Inspektoři to kontrolují, doslova s lupou. Pak lze udělit výjimku, pokud dotyčný stát poskytne potřebné údaje k analýze případného škůdce a my jsme schopni to zastavit.
Nejlepší štrúdl, koláče i kremrole v Praze. Tři sladké adresy, které musíte znát |
Které rostliny bývají rizikové?
Ty, které rostou několik let, tedy dřeviny. Keře, stromy, okrasné i lesní stromy nebo parkové stromy. Když si vysadíte stromeček z kořenáčku a on roste a postupně se z něho škůdce šíří. Když je to například ale rostlina jako mák, tak ten roste rok, pak se sklidí, a pokud tam není škůdce schopný přežívat v půdě, nehrozí velké nebezpečí.
Lze zkontrolovat nějakou rostlinu přímo v místě výskytu, pokud by ji odtamtud chtěl někdo k nám vozit?
Imaginární příklad. Duby ze Srbska. Experti z EFSA, což je Evropský úřad pro bezpečnost potravin, tam vyšle lidi, a když ti zjistí, že něco třeba špatně testují, celé sedmadvacítce řeknou, že duby ne. Pokud to Srbsko za čtyři pět let napraví, mohou zákaz zrušit.
Jaká rizika číhají například v Jižní Americe, o které jste se zmiňoval?
Obecně rovník a subtropické země mají specifické škůdce. Ale s ohledem na globální oteplování i globalizaci obchodu je riziko zavlečení vyšší, protože klimatické podmínky v Evropě se sbližují. Před padesáti lety by nějaký škůdce například z Austrálie u nás krutou zimu nepřežil, teď už má větší šanci. Na naše domácí škůdce tady fungují jejich přirození nepřátelé, na ty „zahraniční“ vetřelce ne. Proto kontrolujeme zásilky osiva i dalších potravin, jako jsou třeba citrusy a ostatní, do republiky. Výsledky jsou k vidění na našem webu www.ukzuz.cz – dovoz a vývoz – novinky. I s fotografiemi nalezených škůdců.
Historická dlažba v Plzni mizí pod novou. Památkáři varují před ztrátou genia loci |
Když něco v dovezeném osivu nebo ovoci najdete, jaký je postup?
Likviduje se to okamžitě a ve spalovně. Pod celním dohledem.
Jak to v reálu funguje?
Dovozce, dejme tomu z Laosu, musí do digitálního systému, který je společný pro celou EU, nahlásit, co doveze. my vidíme, že za 48 hodin bude na pražském letišti zásilka šest set kilo chilli papriček. Vývozce v Laosu musí už doma u jejich adekvátního úřadu mít fytosanitární certifikát. Už tam to musí někdo fyzicky zkontrolovat. Certifikát přijde do Česka se zásilkou. My namátkově ukazujeme na letišti na jednotlivé krabice a kontrolujeme. Bez toho nesmí zásilka opustit areál letiště. Připomínám, že pokud už nařídíme zákaz dalšího pohybu takové zásilky a nařídíme její likvidaci, musíme si být jisti v kramflecích. Existuje seznam karanténních škůdců, u nichž platí, že ani jeden jediný červíček se nesmí do EU dostat, zjednodušeně řečeno. Přísná kontrola je i pro převoz likvidované zásilky, aby se nestalo, že to zboží někdo prodá někde u silnice u stánku.
Jenže do Česka míří zboží v kontejnerech, ve vlacích, v kamionech.
Letiště je jednoduché, to jsou relativně malá množství. Tam máme službu dvanáct hodin denně, nejsme tam jen v noci. Máme lupy, mikroskopy a další techniku. U každé kontroly má obchodník právo být. Vše se natáčí, jako při STK.
Praze se vrátil barokní poklad. Čím je socha světce ve Vojanových sadech unikátní? |
Údajně kontrolujete i dováženou zemědělskou techniku.
Ano, týká se to ale použité techniky, třeba traktorů a lesní techniky, jestli na nich není zemina, která by mohla obsahovat škůdce. Takže se stane, že nás celníci zavolají, že na traktoru je nějaká špína, a ať to zkontrolujeme. Možná se ani neví, že na škůdce se kontrolují dřevěné palety, dřevěné proklady nebo sudy, na kterých se dováží jakékoli zboží. Ledničky, dlažba, stavební materiál a podobně. Mohou se v nich vyvíjet larvy dřevokazných brouků.
Podle čeho poznám povolenou paletu?
Musí být ze dřeva ošetřeného vysušením na teplotu alespoň 56 stupňů Celsia po dobu třiceti minut. Na to existují speciální sušárny. V Česku jich je několik set. Pak lze ze dřeva teprve stlouct paletu. Aby se taková paleta poznala, musejí dát do dvou protilehlých rohů značku. Na ní je i registrační číslo sušárny v dané zemi. A písmena HT. Heat Treatment. I ty sušárny se kontrolují. V březnu jsme zachytili nevyhovující palety z Indie. Průšvih je, že kdyby v nich byla larva, může se z palety vyklubat brouk a vyletět z ní až za několik let.
Jako filmový Vetřelec.
Přesně. Viděl jsem to na vlastní oči v Miláně, kde se brouci, pravděpodobně z palet, dostali na vzrostlé listnaté stromy v parku. Bylo to druh tesaříka. Museli stromy pokácet. Na první pohled stromy vypadaly bezvadně. Byly v nich ale malé výletové dírky. A víte, jak identifikovali napadené stromy? Přivedli psy, jako když se hledají drogy. Ti jsou vycvičení na zápach larev. Brouček při vylézání ze stromu vytlačí drť, ta spadne na zem a pes ji cítí.
Na pražskou náplavku míří Nomad Beer Festival. Ochutnáte piva, která jinde nenajdete |
Máme také psí komando na brouky?
Nemáme, používáme feromonové lapače, jak je určitě znáte z lesů. Už několik let líčíme na jednoho listokaza, který se šíří z jihu Evropy na kamionech. Je ve Švýcarsku, v Německu, možná i v Rakousku. Skáče z kamionů, a proto máme kolem dálnic feromonové lapače. Co je zajímavé, listokaz má rád trávu – a ve Švýcarsku mají zničená golfová hřiště.
Zažilo Česko nějakou větší epidemii?
Někdy přibližně před pěti šesti lety se v osivu rajčat a paprik z Číny vyskytl virus hnědé vrásčitosti rajčete, bylo to pro nás novum. Testovali jsme stovky dodávek z Číny, dohledávali po zahradnictvích. U řady pěstitelů se výsadba likvidovala. Od té doby Evropská komise nařizuje všem státům EU, že se veškeré osivo rajčete z Číny musí na hranicích testovat. Bez výjimky.
