Nejznámější pražské náměstí vzniklo na pravém břehu Vltavy především díky obchodu. Právě zde se křížily středověké kupecké stezky, které do města přiváděly obchodníky z celé Evropy. Ti nacházeli zázemí a ochranu v kupeckém dvoře Ungelt s celnicí, známém také jako Týnský dvůr. Okolo této křižovatky pak začaly vyrůstat první domy.
Ve 14. století získalo místo ještě významnější roli. Jan Lucemburský zde zřídil radnici a definitivně tak určil, kde bude mít rozrůstající se Staré Město svůj rušný střed.
„Procházely tudy korunovační průvody, na něž se sjížděli návštěvníci z celé země, a s panovníky se tu lidé loučili také při pohřebních procesích. Konaly se tu rytířské turnaje i šlechtické oslavy nebo nechvalně proslulé popravy. Později tu měšťané vítali nové primátory a radnice měla i bezpečnostní funkci – do roku 1880 totiž její věž obýval hlásný, který zvonil na poplach při požáru nebo když přijížděl král. Místní si tu také nabírali vodu z kašny,“ připomněla Marie Valentová z magazínu CAMP Praha.
Stromky si tu lidé kupovali už před 100 lety
Text na webu Centra architektury a městského plánování také uvádí, že rušno nebylo na Staroměstském náměstí jen při výjimečných příležitostech. Dvakrát týdně zaplnily prostranství kolem radnice tržní stánky a dvakrát do roka se tu konal velký, čtrnáctidenní jarmark. Významné byly také mikulášské a vánoční trhy, které se na náměstí v různých podobách odehrávají dodnes. Už před více než sto lety tu lidé kupovali cukrovinky, hračky a ozdoby, ale také vánoční stromky nebo kapry.
Prodej vánočních stromků v roce 1935
Jednu z podob tehdejší atmosféry zachytil roku 1909 Jan Kříženecký, průkopník české kinematografie, který zdokumentoval mikulášské trhy na Staroměstském náměstí. Fotografie v galerii článku ukazují prostor plný lidí, stánků a ruchu.
Tramvaje před orlojem
Staroměstské náměstí se v průběhu času výrazně proměňovalo. Do 50. let 20. století tudy vedly tramvajové tratě, které se křížily přímo před orlojem. Mnohé domy získaly svou „historickou“ podobu až v 19. a 20. století, kdy byly přestavěny v duchu novogotiky či novorenesance.
Rok 1909. Před orlojem se křížily koleje tramvají, v paláci Kinských se prodával nábytek a dům U Kamenného zvonu měl před novogotickou přestavbou.
Největší ránu zasadila náměstí druhá světová válka. Během pražského povstání byla Staroměstská radnice ostřelována německým dělostřelectvem a následný požár zničil novogotické křídlo. Zůstaly jen obvodové zdi, které byly později odstraněny. Prázdné místo přetrvává dodnes a opakovaně se objevují snahy o dostavbu radnice.
Současnost
V roce 2020 se na Staroměstském náměstí vrátil historický Mariánský sloup. V srpnu téhož roku byl sloup slavnostně vysvěcen. Současně náměstí nadále slouží jako prostor pro veřejné shromáždění a často i pro demonstrace, čímž potvrzuje svou dlouhou tradici místa, kde se prolíná každodenní život s významnými historickými událostmi.
Momentálně se na náměstí konají vánoční trhy. Prodejci zde budou až do 6. ledna 2026. Ani v letos tu nechybí animace stromu, kterou mohou lidé vidět každý den vždy v půl od 16:30 do 21:30 hodin.
Na Staroměstském náměstí mohou zájemci také nakupovat ve zhruba 80 prodejních místech, nechybí ani charitativní stánky, kde se budou po celou dobu trhů střídat různé neziskové organizace. Ve středu se na náměstí bude jako každý rok rozlévat štědrodenní rybí polévky. Kompletní kulturní program trhů najdete na webu trhypraha.cz.
Praha včera
|
