„Pro mnohé může být představa sportovce s diabetem 1. typu, který soutěží na profesionální úrovni, stále nepředstavitelná. Náš tým je však důkazem toho, že se správnou léčbou, disciplínou a podporou je to zcela možné. Život s tímto onemocněním mě naučil, že diabetes neurčuje mé limity. Je to příležitost ukázat, že lidé s cukrovkou mohou žít naplno, pilně trénovat a soutěžit s těmi nejlepšími,“ říká Matyáš Kopecký, česko-nizozemský profesionální silniční cyklista, který od svých 19 let jezdí za Team Novo Nordisk a v letošním roce je jeho nejúspěšnějším jezdcem.
Monitorují čas i inzulin
Team Novo Nordisk sdružuje sportovce s diabetem už od roku 2012. Cílem je především motivovat a inspirovat pacienty s diabetem a ukázat jim, že diagnóza neznamená konec sportování.
Zatímco samotný trénink cyklistů z Team Novo Nordisk se neliší od běžných týmů, jejich příprava zahrnuje navíc i neustálý monitoring hladiny cukru v krvi a citlivé řízení inzulinového režimu.
„Naši cyklisté trénují a závodí stejně intenzivně jako ostatní profesionální jezdci. Na rozdíl od nich ale sportují s diabetem 1. typu. To vyžaduje neustálé sledování jejich glykemie, a to jak během tréninku a závodů, tak mimo ně. Stres spojený s vytrvalostním sportem společně s dalšími faktory, jako jsou rozdílná nadmořská výška a teplota, časté cestování nebo různá intenzita a četnost sportovní zátěže, významně ovlivňují vývoj hladiny cukru v krvi,“ přibližuje týmový lékař Dr. Rafael Castol.
Vícedenní etapové závody, jako je Czech Tour, tělo mimořádně zatěžují. U sportovců s diabetem to znamená časté úpravy léčby, někdy i každý den. „Během závodů musíme rychle reagovat na fyziologické změny, ke kterým u každého jezdce dochází. Pečlivě sledujeme glykemii, upravujeme dávky inzulinu a řešíme výživu a regeneraci. Hladinu cukru v krvi u cyklistů se snažíme udržovat v rozmezí 6,6–10 mmol/l.
Každý jezdec se řídí individuálním plánem, jehož součástí je i optimální režim hydratace a příjem kalorií. Tento komplexní přístup je klíčový pro to, aby naši sportovci mohli závodit na profesionální úrovni, a zároveň si udrželi zdraví a metabolickou rovnováhu,“ vysvětluje týmový lékař.
Nemoc si objevil sám
Jedním z těch, kteří si nějaký čas prožili v týmu diabetických profíků, byl i třicetiletý Václav Šňupárek. diabetes 1. typu odhalil sám před osmi lety při studiu na vysoké škole. Kromě studia fyzioterapie se závodně věnoval cyklistice a všiml si u sebe rapidního poklesu výkonu a velké únavy. Když se k potížím přidala také extrémní žízeň a časté močení, hned měl jasno. „Byl jsem zrovna na stáži v nemocnici a nechal si udělat rozbor krve. S výsledky glykemie jsem přijel do Fakultní nemocnice Motol s tím, že mám podezření na cukrovku. Lékaři mi vzápětí diagnózu potvrdili,“ vzpomíná Šňupárek, který dnes pracuje jako fyzioterapeut.
V nemocnici už zůstal a nastoupil na čtyřdenní hospitalizaci kvůli nastavení léčby inzulinem. Hned druhý den pobytu oslovil cyklistický tým Team Novo Nordisk, který je složený pouze z cyklistů s diabetem 1. typu.
„Kontaktoval jsem je s tím, že závodím na kole a mám čerstvě diagnostikovanou cukrovku. Má sportovní kariéra byla v tu dobu na ústupu, protože jsem kvůli náročnému studiu na vysoké škole neměl na tréninky tolik času. Uvědomil jsem si, že je to moje poslední šance zabojovat o místo v profesionálním cyklistickém týmu,“ vysvětluje několikanásobný juniorský medailista z mistrovství světa a Evropy v orientační cyklistice.
Potkal se s podobně zasaženými
Seznámil tým se svými výsledky a vedení jej na základě nich pozvalo na talentový kemp, kam se sjíždí mladí nadaní cyklisté z celého světa. „Absolvoval jsem tam několik přednášek na téma, jak na závodech pracovat s hladinou glykemie, a zároveň jsem potkal sportovce, kteří řešili stejné zdravotní omezení jako já. Tento typ kempu současně slouží k vyhledávání talentovaných jezdců pro Development Team, výjimečně někteří dostanou místo i v Pro Team. Zjistil jsem, že Development Team bude končit sezónu závody v Belgii, kam jsem po kempu odjel a závodil proti nim. Věřil jsem, že většinu kluků dokážu porazit, což se nakonec potvrdilo. Na základě toho jsem dostal smlouvu do Development Team na další sezónu,“ říká Šňupárek .
A k tomu ještě dodává: „Byl jsem nadšený. Cyklistice jsem věnoval opravdu hodně, v nelehkých podmínkách a víceméně na vlastní pěst, a měl jsem radost, že jsem si splnil dětský sen. Mít profesionální zázemí byla obrovská změna.“
V Development Team strávil dva roky a absolvoval s nimi soustředění v zahraničí i řadu závodů. Druhým místem v prologu závodu UCI 2.2 získal první silniční body, díky nimž se zařadil do světového žebříčku cyklistů, a také oblékl reprezentační dres, když byl osloven, aby doplnil český tým v závodu V4 Brno–Mikulov–Brno. Se svou nemocí se srovnal rychle a nepřipouštěl si, že by nemohl dál sportovat a žít naplno.
S inzulinovou pumpou v sedle kola
Oproti zdravým cyklistům ale musel kromě přípravy na závody neustále řešit také diabetes, což představovalo velkou mentální zátěž.
„Musíte nad tím stále přemýšlet. Strava profesionálního cyklisty a cyklisty s diabetem se příliš neliší. Je ale nutné si pečlivě hlídat hladinu cukru v krvi a správně dávkovat inzulin. Naštěstí jsme měli data ze senzorů přímo na tachometru umístěném na řídítkách. Zpočátku jsem si inzulin aplikoval pomocí inzulinových per, což bylo jednodušší. Píchnout se do stehna zvládnete i poslepu. Později jsem přešel na pumpu, která je sice přesnější, ale její ovládání bylo při závodu často složité. Když fouká, závodí se naplno a vy musíte držet pozici, není možné něco vytahovat z kapsy. O pozici přijdete a závod pro vás skončil. Cyklistika je dost kontaktní, o pozici musíte často vyloženě bojovat, takže situace, kdy je lepší držet řídítka a koukat dopředu, jsou časté,“ popisuje své zkušenosti Šňupárek.
Na aplikaci inzulinu je pak nutné mít před závody udělenou výjimku, protože inzulin platí za jednu z nejtvrdších dopingových látek. Při závodech s mužstvem byl vždy přítomen týmový lékař.
„Když jsem soutěžil individuálně, chodil jsem raději za zdravotníky na místě a upozorňoval je, že mám cukrovku, pro případ, že by se při závodu cokoli stalo. Největší krizi pro mě představovala zejména hypoglykemie. Na závodu ale máte kolem sebe týmové auto nebo občerstvovací stanice, kde vám asistent podá lahev nebo gel,“ vysvětluje Šňupárek, který už se cyklistice věnuje pouze rekreačně.
Když skončil s kolem, vrhl se na skialpinismus
Na pohyb ale nezanevřel a stále se snaží být aktivní. V zimě ho například baví skialpinismus. Sport má totiž v léčbě cukrovky nezastupitelné místo, protože fyzická aktivita snižuje potřebu inzulinu a tělo je vůči němu citlivější.
„Dnes vidíte sportovce s diabetem například i v NHL nebo právě na největších světových cyklistických závodech. Vzhledem k možnostem monitoringu stačí nabrat postupně zkušenosti a poté pomalu přidávat na výkonu. Člověk s diabetem už vyhrál Stanley Cup, ale například Tour de France ani jiné velké soutěže ne, takže motivace tady určitě je,“ povzbuzuje sportovce s diabetem Šňupárek.
Nyní se těší, že si jako divák užije cyklistický závod Czech Tour, který startuje 14. srpna v Praze. Peloton poté zavítá do Karlových Varů a Pardubic, odkud se vydá na tradiční místa v Jeseníkách a Beskydech, kde 17. srpna vyvrcholí.
„Je to historicky významný závod, kterého se účastní týmy z celého světa. Navíc je profilově hodně náročný a letos poprvé startuje v hlavním městě. Chci podpořit bývalé kolegy z Team Novo Nordisk,“ uzavírá Šňupárek.






















