Účel knihobudek v současnosti již bere nejen většina Pražanů jako samozřejmost. Máte-li doma knížku, kterou už jste přečetli, ale je vám líto ji vyhodit, není nic snazšího než ji odnést do jedné z knihobudek. A když se vám tu nějaké to čtivo zalíbí, můžete si jej naopak odnést domů.
Ekobudky z textilu
Nejaktuálnějšími příklady toho, že je mnohdy snazší knihobudky na svém území zbudovat než je udržovat v přijatelném stavu, byly ještě donedávna k vidění ve dvanácté městské části.
„Téma knihobudek bylo předmětem diskuse na jednání zastupitelstva v roce 2024, kdy se otevřela otázka jejich budoucnosti. Na základě podnětů občanů a výsledků revize, kterou provedl odbor životního prostředí, byly některé nevyhovující knihobudky a předávací police odstraněny. Zastupitelé následně podpořili záměr sjednotit vizuální podobu knihobudek na území městské části,“ říká mluvčí Prahy 12 Petra Svobodová.
Praha 12 nechala v posledních týdnech do svých ulic nově instalovat jedenáct moderních knihobudek vyrobených z ekologického materiálu Retextil. Tento odolný a bezúdržbový kompozit je vyrobený z recyklovaného textilu a plastů, což podle radnice z knihobudek činí udržitelné řešení s minimální uhlíkovou stopou.
Podle místostarosty Prahy 12 Vojtěcha Mikoláše je také výhodou materiálu jednodušší údržba. Na dvanáctce plánují v dohledné době ještě jednu novou knihobudku. Ta má vyrůst v parku na Sofijském náměstí, ale až poté, co bude dokončena jeho revitalizace.
První pražská kniholoď
Bezplatné veřejné knihovničky naleznete po desítkách v širším centru hlavního města, nechybí ovšem ani v osmé či desáté městské části. Veřejná knihobudka v Praze dokonce i plave. U Smíchovské náplavky totiž kotví Kniholoď, respektive Biblioloď. „Prázdninová Kniholoď sousedské dílny se nachází na pontonu naproti Doku 16,“ píší na facebooku správci skupiny KnihoBudka. Dok 16 je sousedská dílna Městské knihovny v Praze v kobce číslo 16 na zmiňované náplavce v páté městské části.
Zajímavou, relativně čerstvě zbudovanou knihobudku lze nalézt také například kousek za Prahou. Konkrétně na Skalce v Mníšku pod Brdy.
„Pan Petr Sequens knihovnu zřídil, aby turistům i místním zpestřila návštěvu Skalky. Většina jich sem chodí za občerstvením, posezením v úžasném prostředí nebo popovídáním s přáteli,“ uvádí tým okolo projektu KnihoBudka, který nápad zřídit veřejnou knihovničku přímo na ulici v Praze v roce 2013 poprvé realizoval.
Ach, ty krádeže
Některé pouliční knihovničky, na které je možné narazit nejčastěji v sadech, parcích, na radnicích, ale i u nemocnic a nádraží, bývají podle některých Pražanů často v obležení lidí, kteří publikace ve velkém berou a rozprodávají dál. Deník Metro téma v minulosti řešil s radnicemi i strážníky. Zástupci radnic argumentovali tím, že jde o vedlejší nežádoucí efekt, kterému jde těžko zabránit. Zástupci strážníků i pražských policistů zase vysvětlovali, že je poměrně složité dokázat, že dotyčný knihy krade. A to i v situaci, kdy ho strážník chytí doslova za ruku.
Knihobudka Skalka a její autor Petr Sequens.
Knihovničky si Češi oblíbili
|
