Tunel v číslech
|
Výstavba letenského tunelu začala 28. září 1949, jeho projekt byl na papíře ale již ve 30. letech. Náklady na jeho výstavbu, která bez dvou dnů trvala čtyři roky, dosáhly 74 milionů korun. Velké problémy při ražbě tunely představovaly břidlice, nebylo proto možno jej prorazit tak, aby v něm mohly jezdit tramvaje, jak se původně plánovalo. Na zdech a stropě má keramický obklad.
Jako součást systému civilní obrany byl tunel napojen na přilehlé kryty pod Letnou. V roce 1968 byla do tunelu vyhloubena větrací šachta a dispečink. V letech 2002 a 2003 byl po povodních kompletně opraven, kdy centrální dopravní a technický dispečink převzal dohled nad provozem tunelu. Původní dlážděná vozovka byla vyměněna za asfaltovou a byla též postavena druhá větrací šachta.
Železniční tunely vznikaly již v 19. století
Nejstarším pražským silničním tunelem je 34 metrů dlouhý Vyšehradský tunel, který byl vybudován v letech 1902 až 1904. Nejmladšími silničními tunely v Praze je dvojice tunelů - Komořanský a Lochkovský, na pražském okruhu R1, který byl zprovozněn v září 2010. Ve výstavbě je tunelový komplex Blanka.
Nejstarším pražským železničním tunelem je Bubenečský tunel ve Stromovce z roku 1868, který je dlouhý 104 metrů. Několik železničních tunelů bylo v minulosti zrušeno, kupříkladu 270 metrů dlouhý Vítkovský tunel z roku 1872. Z něj vznikla cyklostezka a cesta pro pěší.
Tunely v Praze jsou
|
Strážce streamu
