náhledy
Skleněná vitráž Sport od malířky Evy Heřmanské z roku 1990, umístěná ve vestibulu stanice Invalidovna.
Autor: ČTK
Plastika z nerezové oceli od designéra a sochaře Alexiuse Appla s názvem Soukolí ve vestibulu stanice Palmovka. Plastika představuje Palmovku jako důležitý dopravní uzel a snaží se výtvarně postihnout vědeckotechnický rozvoj MHD.
Autor: ČTK
Keramická stěna od Heleny Samohelové z roku 1985 ve stanici Můstek. Stěna má vyjadřovat výtvarnou myšlenku trasy I.B, k odlišení tohoto úseku byla použita glazovaná keramika.
Autor: ČTK
Plastika z nerezové oceli od designéra a sochaře Alexiuse Appla s názvem Soukolí ve vestibulu stanice Palmovka. Plastika představuje Palmovku jako důležitý dopravní uzel a snaží se výtvarně postihnout vědeckotechnický rozvoj MHD.
Autor: ČTK
Fontána Faun a Vltava z roku 1984 od Miroslava a Olgy Hudečkových je umístěná ve venkovním atriu stanice Vltavská.
Autor: ČTK
Kamenná mozaika s názvem Doba panování Karla IV. od Radomíra Koláře z let 1983 až 1985 ve vestibulu stanice Karlovo náměstí.
Autor: ČTK
Kamenná mozaika s názvem Doba panování Karla IV. od Radomíra Koláře z let 1983 až 1985 ve vestibulu stanice Karlovo náměstí.
Autor: ČTK
Dílo od akademického sochaře Josefa Klimeše s názvem Řeka z roku 1984 u stanice metra Nádraží Holešovice. Pro tuto stanici byl motiv vodního toku zvolen jako pocta dopravně-technické stavbě vedoucí pod Vltavou.
Autor: ČTK
V souvislosti se stavbou mostu, stanice Vyšehrad a Paláce kultury vznikl problém výtvarného řešení opěrné zdi na pankráckém předmostí. Architekt Hubička tedy prozíravě vyzval sochaře Stanislava Kolíbala ke spolupráci na díle, které mělo korespondovat s hmotou mostu, prosklenou stanicí a reliéfně ztvárnit ideu rodiny.
Autor: DPP
Stanice Pražského povstání je příkladem stavebního sepjetí výtvarného díla, stavby metra a administrativní budovy. Architektem stanice metra byl architekt Vladimír Uhlíř.
Autor: DPP
Pískovcový reliéf ve stanici metra Kačerov z roku 1974
Autor: DPP
Koncem roku 1980 byl dokončen a zprovozněn druhý úsek trasy A se třemi novými stanicemi Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V úrovni parteru v symbióze s větracím objektem vznikla fontána akademického sochaře Petra Šedivého (1948) za pomoci architektek Beryl Schűtznerové – Filsakové a Anny Hűbschmanové.
Autor: DPP
Celá výtvarná složka stanice Želivského byla věnována dědictví husitského hnutí jako hlavní složky revolučních tradic socialistického Československa. Osoba radikálního stoupence husitství Jana Želivského (1380–9. března 1422) byla ideální pro vyjádření těchto myšlenek.
Autor: DPP
Od svého otevření v den výročí Velké říjnové socialistické revoluce 7. 11. 1980 dodnes je stanice Kosmonautů konečnou stanicí trasy C. Tento název byl vybrán jako hold úspěšného vesmírného letu první mezinárodní posádky kosmonautů z ČSSR a SSSR. Dnes se stanice metra jmenuje Háje.
Autor: DPP
Název stanice Flora je odvozen od tradičního pojmenování této vinohradské lokality. Do roku 1950 zde stával v neorenesanční budově hostinec U Flory. Stěny vestibulu zdobí deset barevných keramických stél od akademického sochaře a keramika Petra Svobody.
Autor: DPP
Pro stanici Budovatelů byl připraven ještě název Šesté pětiletky, značící pětiletý ekonomický plán zemí východního bloku, pro ČSSR se jednalo o léta 1976–1980. Označení Budovatelů mělo vyzdvihnout pracovní úsilí budovatelů metra. Po roce 1990 se použilo místní pojmenování Chodov. Jako autoři architektonického řešení se uvádějí Jiří Dušek a Jan Marek.
Autor: DPP