Revizoři v tramvaji okolo roku 1910
Autor: DPP
První slavnostní jízda elektrické dráhy se uskutečnila v červenci 1891. Cesta po celé trati trvala čtyři a půl minut, nejvyšší povolená rychlost byla 10 kilometrů v hodině.
Autor: DPP
Posledním úsekem, na kterém pražská koňka přepravovala cestující ještě v letech 1901 - 1905, byl Karlův most. V roce 1905 byl její provoz slavnostně ukončen.
Autor: DPP
Lanovka na Letnou v roce 1891
Autor: Muzeum hlavního města Prahy
Červenec 1891, před zahájením provozu první lanovky
Autor: Archiv DPP
Lanová dráha z roku 1932
Autor: Archiv DPP
Lanová dráha z roku 1932
Autor: Archiv DPP
Lanová dráha z roku 1932
Autor: Archiv DPP
Lanová dráha z roku 1932
Autor: Archiv DPP
Původní lanová dráha
Autor: Archiv DPP
Zahájení provozu
Autor: Archiv DPP
Zahájení provozu
Autor: Archiv DPP
Původní lanová dráha
Autor: Archiv DPP
Historie MHD
Autor: Jan Karafiát
Kropicí vůz s namontovanou radlicí. Protože se v zimě nekropilo, byly vozy využívány jako pluhy.
Autor: DPP
Sněhový pluh v Královské oboře na sklonku 20. let 20. století.
Autor: DPP
Jezdí se vpravo!
Autor: Archiv DPP
Zlíchov
Autor: Archiv DPP
Tzv. zametač sněhu byl určen pro dočišťování tramvajových tratí po průjezdu pluhu. Byl vyroben v roce 1966, ale vyzkoušen byl až v lednu 1968. Existoval jen jeden. Při provozu se v podélném směru rozhoupával, a tak s ním posádky odmítaly jezdit. Byl vyřazen už v roce 1974.
Autor: DPP
Tzv. zametač sněhu byl určen pro dočišťování tramvajových tratí po průjezdu pluhu. Byl vyroben v roce 1966, ale vyzkoušen byl až v lednu 1968. Existoval jen jeden. Při provozu se v podélném směru rozhoupával, a tak s ním posádky odmítaly jezdit. Byl vyřazen už v roce 1974.
Autor: DPP
Od roku 1949 se jako pluhy používaly i starší vyřazené motorové vozy. Sněhový pluh č. 4218 (4028) ve vozovně Žižkov kolem roku 1987. Je to původní motorový vůz č. 356 z roku 1915, adaptovaný v roce 1963 na sněhový pluh přidáním radlice. Jako pluh sloužil do roku 1987.
Autor: Archiv DPP - Jan Čech
Autobusy ŠM 11 dominovaly v roce 1975 autobusovému provozu během Československé spartakiády, a poprvé zajišťovaly bez trolejbusů provoz tzv. zelené větve do zastávky Stadion jih.
Autor: Archiv DPP
Autobus ŠM 11 č. 6533 z roku 1977, nasazený na autobusové lince č. 177, která tehdy jezdila jen v trase Sídliště Bohnice – Sídliště Hloubětín.
Autor: Archiv DPP
Autobus ŠM 11 ve Vyšehradském tunelu na lince č. 132 kolem roku 1968, když jezdila v trase Bořislavka – Sídliště Pankrác I.
Autor: Archiv DPP
Interiér autobusu ŠM 11 s označovacími strojky mechanizovaného odbavování cestujících, které se používaly v pražské MHD v letech 1974–1996.
Autor: Archiv DPP
Zastávka autobusů s vozy ŠM 11 u stanice metra Leninova (dnes Dejvická) kolem roku 1980. Linka 236 spojovala v letech 1979–1983 tuto stanici metra s Novým letištěm.
Autor: Archiv DPP
Zastávka autobusů u stanice metra Sokolovská (dnes Florenc) kolem roku 1977.
Autor: Archiv DPP
Společná zastávka tramvají a autobusů na Palackého náměstí 9. července 1979.
Autor: Archiv DPP
Čtyřvozová souprava na Muzeu, rok 1975
Autor: Archiv DPP
Gottwaldova - třívozový vlak
Autor: Archiv DPP
Třívozová souprava na Muzeu, rok 1975
Autor: Archiv DPP
První z autobusů ŠM 11 nasazený v roce 1965 na lince č. 134, která tehdy jezdila z Petřin na sídliště Antala Staška. Byla to jedna z takzvaných rychlíkových autobusových linek, jejichž síť byla později označována za překryvnou. Vozy ŠM 11 byly prvními třídveřovými autobusy.
Autor: Archiv DPP
První z autobusů ŠM 11 nasazený v roce 1965 na lince č. 134, která tehdy jezdila z Petřin na sídliště Antala Staška. Byla to jedna z takzvaných rychlíkových autobusových linek, jejichž síť byla později označována za překryvnou. Vozy ŠM 11 byly prvními třídveřovými autobusy.
Autor: Archiv DPP
První z autobusů ŠM 11 nasazený v roce 1965 na lince č. 134, která tehdy jezdila z Petřin na sídliště Antala Staška. Byla to jedna z takzvaných rychlíkových autobusových linek, jejichž síť byla později označována za překryvnou. Vozy ŠM 11 byly prvními třídveřovými autobusy.
Autor: Archiv DPP
Autobusům Karosa B 732 předcházely z pohledu cestujících „opticky stejné“ vozy s typovým označením B 731, jako tento vůz č. 3569 vyjíždějící v roce 1983 z garáže Řepy. Od vozů B 732 se odlišovaly především automatickou převodovkou.
Autor: DPP
Konečná linky č. 119 u původního letiště v Ruzyni kolem roku 1966, kdy byl autobus č. 5035 dodán.
Autor: Archiv DPP
Autobus ŠM 11 na lince č. 125 jezdící v trase Bořislavka – Matěj – Bubeneč – Revoluční třída. Linka jezdila v trase neuskutečněného prodloužení první pražské trolejbusové linky. První autobusy ŠM 11 se vyznačovaly na první pohled neděleným čelním sklem.
Autor: Archiv DPP
V Opletalově ulici byly 7. ledna 1966 zahájeny první přípravné práce stavby pražské podpovrchové tramvaje. První měla být provedena stavba trati C. Dokončení celého systému bylo naplánováno do roku 1980.
Autor: DPP
Čtyřvozový vůz Ečs, rok 1975
Autor: Archiv DPP
Zahájení zkušebního provozu na traťovém úseku III.C 3. listopadu 1984.
Autor: archiv DPP
Čtyřvozová souprava ve stanici Hlavní nádraží
Autor: Archiv DPP
Čtyřvozová souprava na Muzeu, rok 1978
Autor: Archiv DPP
Jízda historickou soupravou metra
Autor: DPP
Jízda historickou soupravou metra
Autor: DPP
Jízda historickou soupravou metra
Autor: DPP
Vnitřek historické tramvaje
Autor: DPP
Kliky, kterými se dříve řídily tramvaje.
Autor: DPP
Trolejbusy už uvidíte jenom v muzeu.
Autor: DPP
Historické tramvaje
Autor: DPP
Technické vozy dopravního podniku
Autor: DPP
Tramvaj T1 z 60. let
Autor: DPP
Dalším chystaným exponátem je autobus Škoda 506N z roku 1929. Oprava bude trvat 10 tisíc hodin.
Autor: Metro.cz
Muzeum MHD
Autor: DPP
Historická tramvaj z roku 1929 na dvoře střešovického muzea.
Autor: DPP
Po pražských kolejích jezdily roztodivné stroje.
Autor: DPP
Primátorská tramvaj
Autor: DPP
Historická jízda - souprava Ečs ve stanici Kačerov
Autor: Archiv DPP
Historická jízda - souprava Ečs ve stanici Letňany
Autor: Archiv DPP
Historická jízda - souprava Ečs ve stanici Střížkov
Autor: Archiv DPP
Autobusy typové řady Karosa B730 (vepředu vůz B 732 č. 5801) na odstavné ploše garáže Kačerov v roce 2006.
Autor: DPP