Seriál o kouzelné energetické hmotě, která se přetransformovala ve dvě malé chobotničky, se ve zkrácené verzi objevil v kinech i jako samostatný film. V roce 1986 hýbal dětským televizním světem.
Herci natáčeli na Západě
S odstupem času neztratil příběh kouzlo a diváci, předevím vak herci a filmaři se díky němu dostali i za eleznou oponu, protoe se natáčelo v koprodukci s tehdejím Západním Německem. Mohli tak proít nějaký čas v západoněmeckých městech a také u moře ve panělsku.
Líbil se vám seriál Chobotnice z II. patra?
Tehdy si diváci zřejmě více vímali právě obrázků ze světa na západ od naich hranic. Realitu Prahy, hlavně Kampy, pak brali jako realitu dané doby u nás. Právě při sledování seriálu jsem si teprve uvědomil, e některá místa se zcela změnila a záběry uchovaly podobu míst, která tady u nenajdete. Respektive najdete, ale u vypadají naprosto jinak.
Uzavřený svět Hergetovy cihelny
Největí změnou zřejmě prola Hergetova cihelna. V seriálu ji objevíte jako zapomenutý a zanedbaný dvůr, zarostlý travou, plný nejrůznějí vestavěných kůlniček, úloi a snad i garáí. A uzavřený stárnoucími dřevěnými vraty. Take, zřejmě nejen v seriálu, se tu daly klepat koberce a herec Pavel Zedníček si ve filmu zachytal jako brankář.
Chobotnice z II. patra. Na dvoře Hergetovy cihelny.
ivé místo, jak ho můete spatřit v současnosti, tehdy mělo ale i přes svou neudrovanost jakési kouzlo místa, ilo si svým tehdejím ivotem.
Chobotnice z II. patra. Hergetova cihelna.
Kdy si nyní někdo postěuje, e se duch místa s vlnami turistů vytratil, moná by si měl vzpomenout, jak při sledování příběhu tehdy moná, jak se říká slintal na dokonalostí, upraveností a barevnosti světa tam za západní hranicí.
Odfiltrovaný socialismus
Seriál se točil i za západoněmecké peníze a co hovoří v jeho prospěch, e dokázal ikovně odfiltrovat tehdejí socialistickou realitu tak, aby byla alespoň vizuálně a fakticky co nejvíc pochopitelná i obyvatelem SRN, který u nás nikdy nebyl.
Chobotnice z II. patra. Pohled na vstup do Hergetovy cihelny.
Chobotnice z II. patra. Tady bydleli Holanovi. U luického semináře 100/24. Protoe se seriál točil pro západní Němce, nescházela ani západní auta.
Neřeí se tu shánění nedostatkového zboí, rodina Holanových má auto značky Renault a před cestou na Západ neřeí, kam schovat načerno vyměněné valuty
Ulička, která byla jen pro kajakáře
Dvůr Hergetovy cihelny teď zkrálují dva čůrající pánové, je tu nejen restaurace, ale předevím muzeum Franze Kafky. V létě si tu lidé lapou po hlavách, ti trpělivějí jetě před vstupní branou do cihelny čekají na monost projít nejuí praskou uličkou, kde provoz řídí semafory. Průlezem se kdysi chodilo k základně malostranských kajakářů a byla, pokud se zde netrénovala, uzavřená.
Chobotnice z II. patra. Průlez k základně kajakářů.
Pro méně pozorné diváky. Filmová rodina ije v domě, který s uličkou sousedí, ovem na druhé straně nemá přímý výhled do kanálu Čertovky. Záběry tohoto druhu se natáčely o pár desítek metrů blí ke Karlovu mostu.
Chobotnice z II. patra. U luického semináře Dům Holanových je vlevo, ten bílorůový
Nemůeme mít vechno. Ale i tak si zavzpomínejte nad záběry, kde byla Kampa stále Kampou, ale trochu jinou
Chobotnice z II.patra (Die Kraken aus dem zweiten Stock)
|
