Tančící dům měl být miláčkem Prahy. Místo toho ho lidé při vzniku odmítali a označovali za necitlivý zásah do historického centra. V současnosti je z něj jedna z nejfotografovanějších staveb metropole, která letos slaví 30 let. Výročí připomene velká výstava, která odhalí i to, co běžně zůstává skryté.
Dům, který Praha nechtěla
Tančící dům byl slavnostně otevřen 20. června 1996 a okamžitě vyvolal bouřlivé reakce. Zatímco jedni ho obdivovali jako symbol nové doby po pádu komunismu, jiní ho odmítali jako rušivý prvek v historickém centru. Koncept dvou věží – dynamické a statické – měl podle architekta Vlada Miluniće odrážet proměnu společnosti. Přezdívka „Ginger and Fred“ odkazuje na slavnou taneční dvojici a zdůrazňuje pohyb, který stavbu proslavil po celém světě.
Primátor při položení základního kamene
Výročí připomene výstava Tančící dům: příběh ikonické budovy, která se ve středu otevře přímo v galerii Tančícího domu. Návštěvníci uvidí dosud nezveřejněné fotografie ze stavby, archivní materiály i proměny budovy za poslední tři dekády. Jedním z hlavních lákadel bude zpřístupnění technického zázemí a pohled do vnitrobloku, kam se běžně nedá dostat. Chybět nebudou ani původní interiérové prvky z 90. let – od nábytku po osvětlení.
Festival na Štvanici letos překvapí. Nabídne totiž i něco, co s hudbou vůbec nesouvisí |
Gehry, Milunić a unikát
Na vzniku domu se podílel světově proslulý architekt Frank Gehry spolu s Vlado Milunić. Speciální část výstavy představí jejich práci i osobní předměty. K vidění bude originální model budovy zapůjčený z Národní galerie Praha i nový detailní model v měřítku 1:18 vysoký více než dva metry.
„Expozice nabídne 3D vizualizaci Tančícího domu na velkých dotykových obrazovkách, rozkládací model budovy, lentikulární ,měňavky’ i digitální prezentace na iPadech. Součástí doprovodného programu budou komentované prohlídky. Všechny termíny budou uvedeny na webu galerie,“ říká ředitel Galerie Tančící dům Robert Vůjtek.
Z kanceláří turistickým magnetem
Původně měl dům sloužit jako kulturní centrum s vyhlídkou, nakonec se z něj stala administrativní budova pojišťovny Nationale-Nederlanden. Až později se začala naplňovat vize Václav Havel otevřít prostor veřejnosti.
1996
V současné době v budově funguje galerie, hotel, restaurace i vyhlídka. Z někdejšího kontroverzního vetřelce se stal symbol moderní Prahy, bez kterého si panorama hlavního města nejspíš už málokterý Pražan dokáže představit.
Nadšenci tajně vysadili nový trávník u Tančícího domu. Dodnes jim nikdo nepoděkoval |
