V Plzni se teď hádají. Mnoha lidem se nelíbí, prý necitlivé, úpravy původního dláždění ústředního náměstí i kombinace s novou dlažbou.
Ořezaná historická dlažba na náměstí v Plzni svítí novotou, krajští i státní památkáři se z toho hroutí. Před nedávnem zveřejnilo plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu již druhou kritickou připomínku k rekonstrukci náměstí Republiky v Plzni, jejímž cílem má být vysázení stromů a ořezání velmi cenné původní historické dlažby z 19. století.
Na pražskou náplavku míří Nomad Beer Festival. Ochutnáte piva, která jinde nenajdete |
Navíc prostup nové dlažby do historické povede podle památkářů k zásahu do památkových hodnot a původního autentického materiálu s nemalou vypovídací hodnotou a podílem na geniu loci, neboť je přímo spjat s historií Plzně od 19. století.
Plzeňští památkáři nejsou nadšení z ořezu staré dlažby.
Když ženy v Jihlavě začaly nosit podpatky
Jak jsou vizuální vjemy důležité pro vnímání města, lze zaznamenat na příkladu krajské metropole Vysočiny Jihlavy. Tamní dláždění chodníků na hlavním Masarykově náměstí i v okolních ulicích a uličkách památkově chráněného centra je toho důkazem. Po této dlažbě totiž chodily už generace narozené v polovině 19. století.
Nejsou to jen betonové obludy. Pád Rovnováhy rozpoutal debatu o brutalismu v Praze |
„Dlažba souvisí s bouráním čtyřech městských bran v posledních dvou dekádách 19. století,“ komentuje stav architekt Jaroslav Huňáček. Tehdy se zvyšovaly i chodníky, aby se oddělily od vozovky. Na výměnu dlažby měla vliv o něco později i móda. „Jakmile začaly ženy chodit v podpatcích, tak vzaly za své kočičí hlavy,“ dodává architekt k podobě historické dlažby na chodnících v Jihlavě.
Centrum Jihlavy a jeho typické dláždění
Pražská mozaika je terminus technicus
Hlavní město Praha si zakládá na typické mozaikové dlažbě a jak domácí, tak zahraniční turisté to vnímají jako samozřejmou tvář naší metropole. Zdejší mramorové dlažební kostky mají rozměry šest krát šest centimetrů a na výšku čtyři. Už v době vzniku, v 19. století, si vysloužilo charakteristické vydláždění pojmenování Pražská mozaika, které se pak stalo odborným termínem.
Nejdelší eskalátor, tajný kryt i zmizelé názvy. Co možná nevíte o pražském metru |
Původní kostky se upravovaly štípáním, v současnosti jsou jednotlivé kusy už strojově řezané. Postrádají sice „historický nádech“, umožňují ale užší spárování. Užívají se tři barvy – bílá, černá a v menší míře růžová.
