Teď se po půlroční rekonstrukci opět otevřely pro veřejnost. „Nově zde byly provedeny vnitřní instalace rozvodů a také veškeré povrchové úpravy. Při citlivé rekonstrukci byl maximálně respektován typický venkovní vzhled, zatímco v podzemí vzniklo moderní sociální zařízení,“ popsal rekonstrukci starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
Dřevěný předchůdce dnešních toalet tu vyrostl už v roce 1888. Po pětatřiceti letech byla bouda přestěhována do Michle a na jejím místě byl vybudován podzemní záchod. Při otevření v roce 1925 vypadal jinak než dnes.
Historik Jaroslav Jásek v knize Veřejná místa pro intimní chvilky ho popsal následovně: Měl čtyři kabinky pro ženy a dvě pro muže, kromě toho byl uvnitř vybaven žulovým pisoárovým žlabem se stěnou obloženou břidlicí. Podzemní prostory odvětrávaly dva charakteristické komíny.
Stávající podzemní objekt veřejných záchodků byl pro veřejnost před rekonstrukcí přístupný dvěma venkovními schodišti, zvlášť pro muže a pro ženy.
Nyní je nově sociální zařízení upraveno tak, aby jedno schodiště sloužilo veřejnosti a druhé se používá pro zásobování a jako služební vstup. Zároveň došlo k sanaci proti zatékající vodě.
Rekonstrukce vyšla Prahu na tři miliony a sto padesát tisíc korun. Jako každá památka mají i toalety pevně dané návštěvní hodiny, jsou v provozu každý den od 9 do 19 hodin.
