Španělé a jejich bratranci z Jižní Ameriky padelové areály s oblibou budují blízko mořských pláží, ve stínu palem. Tak vypadá například proslulý klub Nueva Alcantara nedaleko Malagy. Slunné místo na pobřeží pro svůj areál v Oeiras zvolil také portugalský fotbalista Cristiano Ronaldo, který do jeho rozkvětu momentálně investuje pět milionů eur.
Tady na pražské Šutce jsme sice od moře i palem daleko, ale i přesto má zdejší místo své kouzlo. Starý tenisový areál, který průkopník českého padelu Jakub Lenc přebudoval na mekku tohoto mladého sportu v Česku, se nachází stranou hlavní silnice, v kopci nad Prahou. V den, kdy se tu s Kubou potkávám, navíc vysvitne první jarní slunce, a tak se vydáme hrát ven, i když je začátek března. Kuba vyjde ven suverénně v tričku, já – trochu opatrnější – si nechám šusťákovou bundu. Slunce se do nás opírá a tenisový (přesněji padelový) míček radostně poskakuje po umělém povrchu. S trochou představivosti jsme tady jako v klubu Nueva Alcantara! V dálce se rýsují obrysy Hradu a chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně.
Jako teploměr
„Musíš se víc přikrčit,“ volá na mě Kuba při hře a snaží se mi bleskově vštípit základy padelové techniky. „Ty nápřahy dělej kratší a ne tak seshora! Úspornost, úspornost, úspornost. A taky měj lokty furt u těla – v padelu se tomu říká teploměr,“ lije to do mě Kuba. Na první lekci celkem slušná drezura. Lítám po kurtu sem a tam, bekhend, forhend, otočka. Na rozdíl od tenisu si tu člověk může pomoct i vlastním sklem za zády a právě to se mě Kuba snaží naučit. Když to člověk napálí do svého bočního skla tak šikovně, že míček skončí v soupeřově poli na druhé straně kurtu, říká se tomu boast a autor většinou sklidí pochvalné uznání.
„Postoj máš dobrej. Pěkně nízko a nohy do široka. Taky je správně, že neběžíš k tomu sklu jako tydýt, ale čekáš, až se balon odrazí,“ dostávám od Kuby náznaky pochvaly. Jsou to ale draze zaplacená slova uznání. Na to že je začátek března, a venku je pořád deset dvanáct stupňů, za chvíli ze mě leje jako z konve. Padel je sice sport, který se dá hrát čistě jako společenská událost nebo kvůli networkingu – ale pokud se chcete pořádně zpotit, také to jde.
Čechy láká i družení
Když je drezura u konce, dáváme si s Kubou Birell a koukáme na Prahu. Vypráví mi o skromných začátcích padelu v Česku, pomalém zušlechťování zpustlého tenisového areálu, prvních krůčcích k české profesionalitě. Tvrdá práce ale přinesla ovoce – zrovna tady na Šutce je to vidět líp než kdekoli jinde. Zatímco tenisové kurty pod námi zejí prázdnotou, padelová hřiště se netrhnou. „Lidi na tom určitě láká, že je to ve čtyřech, takže je to i trochu socializace. Vstupní požadavky navíc nejsou vysoké, takže i úplní začátečníci si zahrají tak, že je to baví. To se o tenise říct nedá,“ uzavírá Kuba a jedním douškem vyžahne zbytek Birellu.