Klánovický les
Na poměry hlavního města pořádně rozlehlý les dovoluje nadšeným houbařům nelézt si do zelí a vždy najít nějaké to „svoje místečko“, kde najdou hřiby, klouzky, ale také třeba čirůvky či později na podzim václavky. „Tajným tipem pražských houbařů jsou především okraje Klánovického lesa, kde můžeme narazit na bedly, a také lokalita, zvaná Vidrholec, kterou najdeme uprostřed lesa okolo ulice Staroklánovická,“ uvádí pro deník Metro Hornová. Do Klánovického lesa, kterému se říká také Čihadla, se dostanete vlakem S1 do zastávky Praha-Klánovice. Případně autobusy z Černého Mostu, které jezdí směrem na Újezd nad Lesy.
Obora Hvězda
„Hvězda není jen park v okolí letohrádku, ale také lesy nad strání nad Libocí, kde najdeme krásné turistické stezky úbočím s výhledem do údolí. Místní prostředí tvoří přívětivé podhoubí pro různé druhy hříbků, v listnatých a slunných částech můžeme narazit především na poddubáky a kozáky, ale třeba také různé druhy holubinek, které rostou především v bučinách,“ dodává Hornová. Do obory se dostanete pěšky z tramvajové zastávky Petřiny nebo ze stanice Vypich.
Divoká Šárka
V jednom z nejrozsáhlejších lesoparků v Praze můžeme narazit i na „speciality“ jako různé druhy čirůvek nebo ucho Jidášovo, které roste v symbióze na kmenech keřů bezu, a také žampiony. Ty lze nalézt především na loukách na okraji lesa.
„Na lokalitu Divoké Šárky navazuje les Hlásek, kde budete mít velkou šanci objevit klouzky i hřiby dubové,“ popisuje Hornová. Do lesoparku se dostanete z konečné tramvajové zastávky Divoká Šárka, případně autobusu.
Sbírá se všude možně
Vybranou trojicí lesů seznam houbařských lokalit zdaleka nekončí. Zkusit můžete jakýkoli les nebo lesopark, a to nejen ve vašem sousedství.
„K objevení takzvaného houbařského spotu někdy stačí sejít z cesty, zabrousit do houští nebo se pozeptat místních. Dalšími dobrými lokalitami pro hledání hub jsou třeba Kunratický a Milíčovský les, Čimický a Ďáblický háj, lesopark Hostivař nebo také lesy v oblasti Drahaň-Troja či méně přístupná zákoutí Prokopského údolí,“ uzavírá Hornová.
Co to tu roste? Napoví druhy stromů i aplikaceNašli jste houby, a nevíte si rady, co jsou zač? Na www.citymove.app radí jít do mykologické poradny České mykologické společnosti v Karmelitské ulici. Buď vám zde rovnou poradí, nebo můžete využít schránku na houby, kam svůj vzorek odložíte v papírovém sáčku nebo krabičce, vyplníte nálezový list a pak už jen počkáte na e-mail nebo telefonát. „K okamžitému rozpoznání zkuste využít českou mobilní aplikaci Na houby, případně dánskou appku Swampeatlas, na jejímž vývoji se podíleli čeští studenti a která umí rozpoznat až čtrnáct set druhů hub,“ radí Karolína Hornová. Pokud preferujete konkrétní druh hub, řiďte se podle druhů stromů, které v daném parku či lese rostou. Klasický hřib smrkový najdeme převážně ve smrkovém mlází, ale i pod vzrostlými smrky. Ty v Praze najdeme třeba v Kunratickém či Klánovickém lese nebo v Modřanské rokli. „Častěji v Praze narazíme na hřib dubový, který je přímo vázán na dubové lesy – tedy například v oboře Hvězda. Kozák březový se zase objevuje pod břízami, které jsou v Praze hojné třeba v Xaverovském háji nebo Klánovickém lese,“ dodává Hornová. Klouzek sličný roste zase pod modříny nebo borovicemi. Třeba v Košířích nebo v lese Hlásek v sousedství Divoké Šárky. „Bedla vysoká je doma na slunných okrajích jehličnatých i listnatých lesů, ale i na loukách. V Praze narazíme i na lišky obecné, a to především ve vlhčích lokalitách smíšených lesů, kde roste hodně mechu. Žampiony najdeme na dobře opečovávaných loukách, často pod lesem – objevit se ale mohou i na kompostu,“ doplňuje Hornová. |
