Já mám jeden chleba, ty nemáš žádný. V průměru máme každý jednu polovinu. Co na tom, že jeden se nají a druhý bude hladovět?
Statistika, nebo dojmologie? Zavádějící údaje se šíří
S novým školním rokem se zápas o zavedení nového zálohového systému na plastové lahve a hliníkové nápojové plechovky přiostřuje. Odpůrci hledají argumenty, kterými by zastavili, nebo alespoň oddálili nový systém. Ti, kdo se snaží udržet stávající systém, kdy obchody zálohují jen vybrané skleněné nápojové obaly, a ti, kdo se snaží nový systém naopak prosadit, se týden co týden snaží zaujmout veřejnost argumenty, které by převážily misky vah na jejich stranu. K argumentům, že třídění je v Česku snadné, se nyní používá údaj o tom, že průměrná vzdálenost k nejbližším kontejnerům na plasty, hliník nebo papír je pouhých 90 metrů. Jak došli uživatelé argumentu právě k této vzdálenosti? Probíhali ulice s metrem v ruce?
„Jedná se o průměrnou docházkovou vzdálenost, zjišťovanou prostřednictvím průzkumu postojů veřejnosti, který si AOS Eko-kom nechává každoročně zpracovávat. Je to subjektivně odhadovaná docházková vzdálenost, kterou jednotliví respondenti odhadují, že musí ujít k nejbližším nádobám na tříděný odpad ze svého domova. V roce 2023 byla tato vzdálenost v průměru 90 metrů. Respondenti zároveň uvedli, že by byli ochotni akceptovat i větší vzdálenost, až 230 metrů,“ uvedla na dotaz deníku Metro mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová.
Ochota jít sto metrů navíc není veliká
Zkusili jsme docházkovou vzdálenost zmapovat alespoň v ulicích pražského Smíchova, kde redakce Metra sídlí. Jedná se však o oblast, kde je množství kanceláří a hotelů, tam mají kontejnery na tříděný odpad uvnitř objektů. Místa s třídicími kontejnery jsou v některých ulicích vzdálená ne desítky, ale stovky metrů, některé dlouhé ulice jsou zcela bez nich.
Ale i tam, kde jsou barevné kontejnery relativně blízko, odhazují lidé pytle obsahující petky či plechovky do nejbližších směsných odpadů. Je pochopitelné, že velké kontejnery nelze umístit kdekoli. Pokud jsou však v místech, kam kroky lidí při cestě například na MHD nemíří a nechtějí si proto zacházet, odhodí přirozeně odpadky do nejbližší popelnice bez ohledu na jejich barvu.
Míra třídění je vysoká. Ale stagnuje a s plechovkami nic moc
|
