Pražské ulice se během horkých dnů rozpálí a teplo z nich mizí jen pomalu. Od května do září město zažilo 29 tropických dní a 12 tropických nocí. Rozdíly mezi jednotlivými částmi metropole přitom mohou být výrazné. V první polovině tropické noci může být například na Starém Městě nebo v Holešovicích až o sedm stupňů tepleji než v Ruzyni.
Právě rozdíly v teplotách a jejich souvislost se zástavbou, zelení nebo prouděním vzduchu popisuje nová interaktivní storymapa od Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) s názvem Horko v Praze. Data podle autorů mohou sloužit také při plánování nových pražských čtvrtí.
Storymapu najdete zde: Horko v Praze
Beton teplo přes den nasaje, v noci ho vrací
Za vznikem takzvaného městského tepelného ostrova stojí především rozdílné vlastnosti zastavěného a přírodního prostředí. Budovy, silnice, chodníky nebo parkoviště během dne pohlcují sluneční záření a akumulují teplo. V noci ho pak postupně uvolňují. Vegetace funguje jinak. Stromy poskytují stín a prostřednictvím odpařování vody ochlazují své okolí. K oteplování města navíc přispívá také lidská činnost, například provoz automobilů, klimatizací a dalších spotřebičů.
Pražská mapa láká na pítka a mlžítka. Některá ale nemusí fungovat |
Významnou roli má také samotné uspořádání zástavby. Pokud budovy brání proudění vzduchu, teplo se v ulicích drží déle. „Horko tak nemá kudy zmizet a teplota vzduchu bývá v první polovině tropické noci třeba na Starém Městě nebo v Holešovicích i o 7 stupňů vyšší než na okraji Prahy, například v Ruzyni,“ vysvětluje ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
Pomáhají stanice, satelity i počítačový model
Přehřívání Prahy odborníci sledují několika způsoby. Kombinují měření z meteorologických stanic, satelitní data a digitální model PALM. Ten propojuje meteorologická data s trojrozměrným modelem Prahy a umožňuje dopočítávat teplotu vzduchu i povrchů přímo v ulicích.
Každá z metod přitom nabízí jiný pohled a míru detailu, zároveň má ale i své limity. Jejich kombinace tak umožňuje získat podrobnější představu o tom, jak se teplo v metropoli šíří a kde se hromadí. Nejde přitom jen o mapování současného stavu. Získaná data mohou pomoci také při rozhodování o podobě nové výstavby.
„Díky podrobným datům o tepelném ostrově Prahy můžeme už při plánování nových čtvrtí vybrat riziková místa a dobře využívat adaptační opatření,“ dodává Boháč s tím, že už při návrhu nové čtvrti je možné pracovat například s orientací budov, množstvím vegetace nebo volbou materiálů a barev povrchů. Vyhodnotit lze také to, jak se na teplotě a proudění vzduchu projeví výška budov nebo rozmístění jednotlivých obytných bloků.
Gentlemani 2 jsou ještě šílenější. Eddie jde na dřeň a Netflix už chystá 3. řadu |
Opatření proti horku tedy podle zástupců IPR nemusí být dodatečnou úpravou hotové čtvrti, ale součástí jejího návrhu. Ideál do budoucna je zohlednit riziko přehřívání předtím, než nová zástavba vznikne.
Mapa má podle IPR sloužit jako ohlédnutí za letošním horkým létem. Proč ale přichází až nyní, když jsou tropické dny minulostí? Na to jsme se Institutu plánování a rozvoje zeptali. Do uzávěrky však odpověď nepřišla.
