Zrušení přenosných parkovacích povolení, zavedení parkovného pro návštěvy rezidentů nebo zrušení výhod pro elektromobily. To jsou některé z klíčových úprav, jež má zahrnovat reforma provozu parkovacích zón. O konkrétní podobě změn se teprve jedná. Jak ale pro deník Metro uvedl náměstek primátora Zdeněk Hřib, dle harmonogramu je dnešek posledním dnem, dokdy měla magistrátní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Pirátů a STAN čas návrh mezi sebou projednat.
„K reformě parkování jsme se v koalici zavázali v programovém prohlášení. Harmonogram projednání reformy má být následující: do 30. 11. 2023 – projednání návrhu v koalici, do 17. ledna příštího roku projednání v poradních orgánech rady a zastupitelstva hlavního města Prahy a s městskými částmi. 31. ledna 2024 je pak termín vypořádání připomínek a připravení tisku pro radu,“ říká pro deník Metro Hřib a dodává, že do 28. února 2024 je čas pro připomínkování a předložení tisku do rady. Jedenáctého března 2024 se má rada usnést. „Na 1. října 2024 spadá účinnost nového nastavení systému zón placeného stání,“ dodává pro Metro Hřib.
S elektromobilem pouze u nabíječky?
Magistrát o změnách diskutoval s městskými částmi již před časem. Radnice podle Hřiba de facto rozhodují, zda a kde na svém území budou zóny mít. Jak už jsme nadnesli výše, upraveny mají být například podmínky parkování elektromobilů v zónách. Auta na elektřinu, pokud budou chtít stání zdarma, budou nově muset parkovat jen na místech u nabíjecích stanic. Mělo by se tak zrušit jejich zvýhodnění, které umožňuje parkovat všude zdarma.
Příjemnou novinkou má pak být zavedení permanentky do fialových zón pro celé město. Za jeden poplatek by řidič mohl zaparkovat v jakékoli fialové zóně ve městě. „Předpokládá se, že by to bylo odstupňované, kdy třeba elektromobily by to měly levnější,“ komentuje Hřib. Podle náměstka vznikne i možnost parkování pro návštěvy rezidentů. Praha chce také sjednotit návštěvnické tarify, neboť každá městská část to má nyní jinak, což se týká například parkování o víkendech.
„Součástí reformy parkování bude přidání možnosti nastavení vlastní složky ceny za dlouhodobé parkovací oprávnění ze strany radnic. Městská část si tedy bude určovat svůj díl poplatku za rezidenční kartu a magistrát hlavního města Prahy taktéž,“ vysvětluje pro Metro Hřib a doplňuje, že parkování samo je už nyní výraznou měrou určováno městskými částmi.
„Například zavádění zón placeného stání je čistě na městských částech, které si i určují jeho výslednou podobu v dané lokalitě. Tedy i třeba to, zdali tam bude modrá, nebo fialová, nebo žádná zóna placeného stání. A je čistě na místních voličích, jakou vizi pro využití veřejného prostoru zvolí. Respektive si přidávání či ubírání parkovacích míst ve své čtvrti vyberou ve volbách do zastupitelstva městských částí,“ doplňuje pro Metro Hřib.
Historické okénko
Zóny se v hlavním městě v moderní podobě poprvé zavedly v roce 1996 v části Prahy 1, kde se snaha o regulaci dopravy objevila už v roce 1982. Následně se rozšířily a fungují v Praze 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 13, 16 a 22. Na parkovném vybere magistrát ročně zhruba půl miliardy korun. Rezidenti za roční parkovačku platí 1200 korun. Přihoďme ještě pár dat. Návrh zrušit volné parkování elektromobilů v zónách padl již v roce 2020. O reformě systému zón se pak mluví ještě mnohem déle. Tu přitom v současných debatách kvůli zpoplatnění vjezdu do centra uvádějí všichni jako jeden ze systémových kroků zklidnění dopravy v centru města. K reformě parkování jako takové se vládnoucí koalice zavázala v programovém prohlášení. „Vykostění modrých zón přišlo za minulých vedení Prahy. Je zapotřebí vrátit modrým zónám charakter ochrany centra Prahy. V minulosti nebylo možné, aby zde parkovali nerezidenti, a to je jedna z největších chyb současného systému,“ popisuje pro Metro radní Prahy 2 pro dopravu Tomáš Halva.
Nenafukovací Praha
Základním problémem hlavního města podle Hřiba je, že je zde prostě příliš mnoho aut. „Praha není nafukovací. Máme výrazně více automobilů na počet obyvatel než v západních metropolích, a navíc je tu řada dojíždějících. Ideální stav by byl, kdyby dojíždějící přesedli z aut do hromadné dopravy už ve Středočeském kraji a problémy s tím spojené jsme už pak nemuseli řešit v Praze,“ krčí rameny Hřib a dodává, že v minulém volebním období proto on a jeho spolupracovníci podpořili vznik P+R parkovišť právě ve Středočeském kraji. Vzniklo tak okolo sedmnácti set nových parkovacích míst.
„Na jejich vzniku jsme spolupracovali v rámci programu integrovaných teritoriálních investic. Všeobecně se snažíme kapacitu P+R neustále rozšiřovat. Na využívání záchytných parkovišť totiž vydělají úplně všichni. Dojíždějící se MHD dostanou do centra často daleko rychleji, levněji a nemusí tam pak řešit parkování. Pražané zase ocení méně smogu, hluku a méně aut přímo v ulicích města,“ libuje si Hřib.
QR kód a snímače
Stávající parkoviště podle náměstka pro dopravu také procházejí postupnou modernizací. Třeba tím, že do nich instalují samoodbavovací technologie. „Zaplatíte přes QR kód a snímače vás nechají projet podle rozpoznané RZ a už nemusíte chodit platit hlídači do budky. Přímo v metropoli jsme jen v tomto volebním období už zprovoznili například parkoviště v Petržílkově ulici pro 197 míst P+R a 182 rezidentů. V přípravě je také parkovací dům Dědina pro dalších 290 rezidentů a P+R Depo Hostivař, které má 649 míst,“ komentuje pro Metro Hřib.
P+R sem, P+R tam
Pro kontext slov náměstka pro dopravu je třeba dodat, že běží soutěž na stavbu P+R Opatov. To má mít 490 míst.
„V tomto volebním období také zahájíme stavbu P+R na Terminálu Smíchovské nádraží pro 900 míst. Řešíme také stavbu P+R na Zličíně. Budeme pokračovat ve výkupu pozemků pro Terminál Dlouhá Míle, jehož součástí bude opět P+R parkoviště. Ve spolupráci se Středočeským krajem podpoříme výstavbu záchytných parkovišť pro auta P+R a pro kola B+R v místech dobré návaznosti na příměstskou dopravu,“ vyjmenovává pro deník Metro náměstek Hřib. Více v boxu níže.
Parkovišť je víc
|
